Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

O čtyřech důležitých textech

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Poslední číslo stále lepšího amerického dvojměsíčníku Foreign Affairs (už je k dispozici na internetu) přináší tolik zajímavého a důležitého čtení, že mi nezbývá, než se o něj podělit s laskavými čtenáři Auditu.

Nejlepší je podle mne text Richarda Rosencrance „Větší znamená lepší“ s podtitulem „Důvod pro transatlantickou ekonomickou unii“.

Autor v něm navrhuje, aby Evropská unie – tedy největší světový ekonomický blok - vytvořila s oblastí NAFTA (tedy s USA, Kanadou a Mexikem) ekonomickou (nikoli politickou) unii.
Důvodem není pouze to, že je třeba reagovat na podobné integrační snahy a plány v Asii.

Zajímavý se mi zdá především argument, že kombinovaná tržní kapacita dokáže do budoucna lépe přitáhnout do své sítě nově se vynořující protokapitalistické velmoci: vyjednávající síla takového spolku vůči Rusku, Indii, Brazílii a Číně bude mnohem silnější a to se může osvědčit dvojnásob kvůli krachu vyjednávání o svobodném obchodě s Dauhá.

Robert D. Kaplan v textu „Geografie čínské moci“ popisuje, jak bude vypadat čínská sféra vlivu v Asii, kdo se jí vyhne a nevyhne a jak jí Spojené státy mohou čelit. Autor rozlišuje co je přirozená síla čínského byznysu a korporací, demografie a čínských státních strategických zájmů.

Osobně mne zaujal fakt, že v příhraniční oblasti Číny s ruským dálným východem je hustota obyvatelstva 62krát větší než na ruské straně, kde navíc počet obyvatel rapidně klesá. Rusko se tohoto teritoria zmocnilo v 19. století, v době, kdy byla Čína slabá.

Autor navrhuje, že podobně jako se Nixon „spojil“ s Čínou proti Rusku, měla by dnes americká administrativa uvažovat o opaku: a spojit se s Ruskem proti čínské expanzi.

Americký ministr obrany Robert M. Gatesve svém textu „Pomáhat jiným se bránit“ naznačuje cosi jako americkou vojenskou doktrínu. Největším zdrojem nebezpečí pro USA jsou podle něj státy, které si samy nedokážou vládnout.

Amerika se musí více soustředit na to, aby pomáhala svým partnerům se bránit nebo bojovat po americkém boku. To má koneckonců v americké obranné politice svou tradici (vyzbrojování Británie a Ruska za 2. světové války). Zajímavé ale je to, proč se to dosud nedařilo.

Gates připouští, že vyškolování partnerů nebyl v americké armádě dostatečně prestižní post a nebylo to považováno za důležitou práci. Klíčem k úspěchu má být to, že USA změní kulturu svých vojenských sil v tom smyslu, že zajistí školení partnerů dostatečnou prestiž a najme pro něj ty úplně nejlepší generály a důstojníky (už se to prý děje).

A nakonec se musím zmínit o textuMarca Levinsona „Chybná Basilej“ (V Basileji sídlí banka centrálních bank, tedy BIS).

Autor tvrdí, že pokusy sepsat a uplatnit novou globální finanční regulaci, která nás ochrání před budoucí finanční krizí, mohou přinést více škody než užitku. Když si vlády osvojí stejnou regulaci, budou také dělat všechny najednou stejné chyby. To je pro svět příliš riskantní. Lepší je když někdo bude regulovat lépe a někdo hůř.

S textem sice příliš nesouhlasím, ale musím uznat, že je skvěle vyargumentován a je to rozhodně téma k přemýšlení.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].