Německo na Evropě závislé

Podle článku Satyajita Dase pro Financial Times říkala Angela Merkelová Němcům během volební kampaně, že žijí v prosperující, proti recesi vybavené ekonomice a že problémy jsou pod kontrolou. Ale s německou ekonomickou a finanční silou se to přehání. Německo zůstává závislé na svých sousedech: 69 procent jeho totálního vývozu jde do EU.

V roce 2012 mělo kvůli energetickým importům Německo obchodní schodek 27 miliard eur s Ruskem, Libyí a Norskem. Německo má ale obchodní schodek i s Japonskem (4,7 miliardy eur) a Čínou (11,7 miliardy eur). Naopak má přebytek v obchodu s eurozónou (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Kypr a Irsko), a to ve výši 54,6 miliardy eur.

Vývoj ve slabších evropských ekonomikách bude silně ovlivňovat německý vývoj.

…

Wolfgang Münchau dnes cituje sám sebe – jak se to komentátorům občas stává – a píše, že před rokem varoval, že eurozóně hrozí dlouhé období deflace. Upozorňuje, že vývoj to potvrzuje, protože tzv. jádrová inflace v eurozóně činí teď 0,8 procenta. Po roce autor sice doufá, že Evropská centrální banka tento týden sníží úrokové míry, ale podle něj to bude marginální a nezabrání to skluzavce do deflace.

Hluboká příčina toho tkví v tom, jakou léčbou eurozóna odpověděla na krizi: skrze fiskální přísnost a padající reálné mzdy na periferii a nedostatek přizpůsobení na severu.

Existenciální nebezpečí pro euro už dávno nespočívá ve spekulativním ataku, útoku na banky nebo v nástupu extremistických stran, ale v čisté únavě. Benoît Cœuré, člen výkonného výboru ECB, minulý týden varoval, že Evropa si projde ztraceným desetiletím po vzoru Japonska. Japonci si ale alespoň dokázali uhlídat zaměstnanost. Eurozóna čelí daleko horšímu výhledu: ztracené generaci.

…

Když už jsme u Německa, pak jistě stojí za poznámku, že americké ministerstvo financí minulý týden tvrdě zkritizovalo Německo za to, že svou posedlostí exportem oslabuje eurozónu (vynechali jsme kvůli dramatům na české politické scéně) a tím i globální ekonomickou stabilitu. Země s vysokými obchodními přebytky, jako je Německo a Čína, musejí více podporovat domácí poptávku.

Deflace – tedy pokles cen – pak ohrožuje nejen Evropu, ale i celý svět.

..

Na svém blogu – jak se dalo čekat – se tomu pochopitelně vysmívá Gideon Rachman, který nechápe, jak fiskálně nezodpovědný stát, jako je Amerika, může poučovat rozpočtově zodpovědný stát, jako je Německo.

Německo by mělo být oceňováno za to, co pro Evropu a eurozónu udělalo. Kdyby takto měly USA pomáhat cizím státům, to bychom teprve viděli politické povstání. A kancléřka Merkelová je doma populární -  na rozdíl od prezidenta Obamy.