Německo jako cihla a výpisky z četby

V jednom z výrazných textů posledních dní se komentátor Financial Times Wolfgang Münchau zabývá myšlenkou, která se v Německu mezi některými průmyslníky a veřejnými figurami dostává do módy. Německu se hospodářsky, především exportně velmi daří, a mělo by tedy zvážit odchod z Unie či alespoň z eurozóny a zařadit se buď oficiálně, či alespoň neformálně mezi úspěšné a rychle rostoucí země skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína).
Autor si myslí, že je to samozřejmě nesmysl, a mimochodem upozorňuje, že německá posedlost vlastní konkurenceschopností je jednou z příčin krize eura a jeho nerovnováh. Münchau rovněž připomíná, že odchod z eurozóny a zavedení vlastní silné měny by zcela vymazaly německé desetiletí úspěchů, protože Německo žije z podhodnoceného kurzu eura.
Z kulturního pohledu se zdá zajímavé, jak mladí Němci vzhlížejí k Východu a jak jsou Varšava a Moskva považovány za cool.


…
Šéf think tanku jménem Bruegel Jean Pisani-Ferry navrhuje tři důležité věci. Zaprvé by Evropská centrální banka měla pokračovat v injekcích likvidity nad rámec toho, co zatím podnikla. Především by měla zajistit, aby průměrná inflace v eurozóně byla dvě procenta, což znamená více než dvě procenta v jádru eurozóny.
Fiskální cíle by měly být definovány úsilím, nikoli plněním. Pokud situace, kdy se jeden úsporný plán vrství na další úsporný plán, vyústí v to, že je smetena reformní vláda, která se o něco snaží, je to špatně.
…
Fajnšmekrům, kteří se o krizi eurozóny zajímají detailně a do hloubky, lze doporučit důkladnou hloubkovou studii poradenské společnosti McKinsey. Je v ní skoro vše důležité, včetně nejrůznějších scénářů.
…
Edoardo Campanella se na serveru Eurointelligence zabývá sociálními dopady krize eura, především na zaměstnanost mladých. Arabské jaro zatím nehrozí, ale co není, může být. Tisíce mladých ze Španělska odchází hledat práci do Jižní Ameriky, což je něco donedávna nemyslitelného.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










