Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Klaus a Zeman: kdo je horší

Závěr? Není. Je to věc individuálního vkusu

Kdo je víc proruský?
Kdo je víc proruský? • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Soudě podle toho, co říkají někteří politici z pravé části spektra nebo co píšou někteří političtí kazatelé, je zjevné, že ještě do ledna letošního roku jsme měli v této zemi civilizovaného, uměřeného, relativně liberálního, moderního a prozápadního prezidenta, a opravdová hrůza nastala teprve v posledních měsících, kdy se na Hradě usadil kremloidní opilec s diktátorskými sklony. A co víc: hrůza a těžké časy teprve přijdou.

Tohle by Klaus nikdy neudělal, držel by se určitě zpátky, slyší člověk tady i támhle; skoro si jeden říká, jestli to někdy není koordinovaná snaha o prosazení jeho návratu do politiky.

Karel Schwarzenberg i Miroslav Kalousek volí vůči Zemanovi ty nejostřejší výroky, s nimiž poněkud kontrastuje to, že vůči Klausovi se většinou veřejně příliš nevymezovali. Když kdysi Jiří Paroubek žádal omezení zahraničních cest českého prezidenta kvůli tomu, že nás jeho sólové a s vládou nekoordinované eurofobní útoky poškozují v zahraničí, ohradil se proti tomu článkem právě senátor Karel Schwarzenberg – hlavu státu je prý třeba ctít a respektovat. Tím se pak vesměs řídil po celou dobu, kdy byl ministrem zahraničí.

Začněme tím vznikem a protlačením Rusnokovy vlády. Ano, je to vláda kamarádů Miloše Zemana, která nemá oporu v parlamentu, a co je ještě horší, ani se v parlamentních politických jednáních nezrodila. Ale kdo tuto situaci připravil? Ať už si myslíme, že skandál, který vedl k pádu vlády, byl vážný (zneužívání tajných služeb je vážné) nebo nicotný či vedený fundamentalismem pánů Ištvana a Šlachty, jen málokdo si naštěstí myslí, že tohle mohl připravit a zinscenovat sám Miloš Zeman a jeho lidé. Platí však, že kdyby se to nestalo, tak by se ani v tomto čase nekonaly „mocenské orgie“, které dnes prezident předvádí.

Miloš Zeman
Miloš Zeman • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Prezident Zeman od začátku činí jenom to, co mu parlament umožňuje. Jedna věc je, když všichni civilizovaní ústavní hráči hrají moderátně a sebezdrženlivě (v takovém pohádkovém světě skoro není nutné ústavu mít). Skuteční lidé však často mají predátorské sklony, často si chtějí uzurpovat příliš moci, a právě proto existuje ústavní vyvážení moci: jeden pilíř moci se dostane pouze tam, kam ho jiné pilíře moci pustí.

Sociální demokracii nikdo nenutil, aby se před Zemanem rozkládala a padala na kolena (nenutil ji ani sám Zeman, který se jen pobaveně díval), a TOP 09 také nikdo nenutil, aby odmítla rozpuštění sněmovny už na konci června. Kdyby byla sněmovna rozpuštěna v červenci, byly by volby začátkem září, do Rusnokovy vlády by nikdo na tak krátkou dobu nevlezl a prezident by skončil jako spráskaný pes.

Parlament navíc mohl přijmout speciální zákon, který by přechodné vládě zakázal činit konkrétní kroky. Je to sice nesystémové – ale když se někdo obává ohrožení ústavnosti a demokracie, může zůstat otázka systémovosti dočasně stranou.

A nyní k tomu prezidentování. Srovnejme si například postup Klause a Zemana v případě „maličkosti“, která se týká ústavních soudců. Klaus nechával opakovaně Ústavní soud poloprázdný, což vedlo oprávněně některé senátory k úvahám o obvinění prezidenta z velezrady. Klaus nebyl schopen jednání a postupoval zásadně silově. Zeman naplnil Ústavní soud rychle a podle odborníků relativně dobře, kandidáty si předjednal. Neúspěch se Sváčkem asi souvisí s tím, že Zemanovi mocenské úspěchy stouply do hlavy a na hledání konsenzu a na vyjednávání jaksi zapomněl.

Zeman tvrdí, že se máme z krize proinvestovat, a když už jsme se rozhodli mít za prezidenty ekonomy, je to možná lepší než říkat, že se nemusí dělat vůbec nic. Investování se snadno karikuje, ale dovedu si představit, že všichni, kdo si myslí, že se s ekonomikou něco dělat má, že jsou třeba nápady a akce, by mohli začít s prezidentem diskutovat.

5 tyden klaus
5 tyden klaus • Autor: Respekt

Podobné je to se Zemanovou deklarací, že je proevropský a že je eurofederalista. Má to nějaký obsah, nebo je to kamufláž? Ano, Zeman dění v Evropě nesleduje, žertuje o al-Káidě, pije, kouří, neumí se chovat – to se v Evropě nedělá. Pořád si ale myslím, že deklarovaná proevropskost hlavy státu je přece jen důležitá, a kdo se tomu jen směje nebo nad tím už zlomil hůl, nic netuší o tom, na jakou odstavnou kolej nás Klaus s Nečasem vyvedli.

Oba prezidenti jsou proruští a proputinovští, napojeni na různé Lukoily apod. Faktem je, že proruského Klause brzdil protiruský Topolánek nebo Schwarzenberg. V případě prvního z nich je však třeba připomenout, že Rusové dnes exportují především své politicko-podnikatelské prostředí -  a to, co tady Topolánek s Dalíkem a Řebíčkem předváděli, skutečně nebyla podnikatelská kultura západního typu.

Ano, Remka Klaus do Ruska jako velvyslance opravdu neposlal ani neoznamoval termín voleb Haló novinám, to mu jistě slouží jako plus. Nebudu si hrát na to, že vidím do soukolí a sítí světa tajných služeb, zde si vůbec netroufám tvrdit, jestli je na Rusko Zeman napojen víc nebo míň (nebo vůbec) než Klaus. Připomeňme však, že Klaus se nechal za pomoci komunistů zvolit za prezidenta, a to hned dvakrát. Nemohu si pomoci, ale u člověka, který se deklaruje pravicově, je to absurdnější než u člověka, který se deklaruje levicově.

Není pochyb o tom, že Klaus i Zeman jsou lidé samolibí, egoističtí až egomaniakální, oba nesnášejí kritiku a oba jsou pomstychtiví. Ale kdo je horší? Je to trochu věc vkusu. Zeman se nepřetvařuje, vypadá takový, jaký je. Klaus se tváří civilizovaněji a slušněji, ale tím právě mate.

Faktem je, že amnestii tunelářů v podobě brutálního ataku na právní stát vyhlásil Klaus. V případě Zemana se lze obávat toho, že podnikatele bude dělit na baťovské a nebaťovské, a ty druhé se bude jeho klika snažit dostat pod tlak.

Oba si vybírají podivné spolupracovníky. Jeden šašky a lokaje, druhý lidi schopné všeho (kauza Štiřín, kauza Olovo, kauza Srba). 

Klaus je nesrovnatelně posedlejší ideologií než Zeman a tato ideologická posedlost mu jako premiérovi bránila konat. Zeman je daleko pragmatičtější a realističtější - a není náhodou, že právě on zprivatizoval banky a položil tak základy zdravého růstu prvního desetiletí.

Zeman se u nás pokouší zavést korporativistický stát a vládnout skrze odbory a zaměstnavatelské svazy, což je sice model blízký Německu a hlavně Rakousku, tam však nebyl zaveden shora, ale vznikl spíše spontánně. Klaus kázal svobodu a individualismus, ale v praxi se mu vždy líbilo tahat za nitky.

Ani Klaus, ani Zeman zrovna nemilují kvetoucí občanskou společnost, to je bohužel jedna z mnoha věcí, kde jsou oba stejní. 

Závěr? Není. Je to věc individuálního vkusu. Ty výkřiky o tom, že teprve nyní přišel nebezpečný prezident, jsem jen chtěl dát do kontextu a souvislostí.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte