Kdyby se věci měly vyvíjet tak, jak si lidé myslí, že se budou vyvíjet (ono to tak s hospodářstvím do značné míry je), moc příjemná budoucnost Řecko nečeká. Podle deníku The Wall Street Journal si 37,9 % Řeků myslí, že recese bude trvat tři až čtyři roky, 19,3 % lidí je přesvědčeno, že bude trvat pět až devět let a 22 % se domnívá, že ta patálie se s Řeckem povleče déle než dekádu.
Zajímavé je, že řecké odbory považují restriktivní opatření za nespravedlivá, protože vyžadují oběti od dělníků a ne od zaměstnavatelů, byznysmanů a bankéřů, kteří krizi zavinili.
Téma, kdo krizi zavinil není nezajímavé, ale nakonec je odpověď jednoduchá. Krize má dva viníky. Za prvé řecké voliče, kteří si více než dekádu vybírali nekompetentní vlády. A mezi řeckými voliči je více dělníků než bankéřů a zaměstnavatelů. Pak je na vině Evropská unie (komise), která dlouhá léta tolerovala falšování statistik.
…
Kdyby dluhová krize hrozila jenom Řecku, možná by se její důsledky nemusely přehánět. Stále více se ale mluví o Španělsku. Profesor ekonomie na London School of Economics Luis Garicanonapsal článek do Financial Times, ve kterém píše, že Španělsko má stále šanci vyhnout se řeckému osudu, když splní tři Guaricanova přání.
Za prvé musí stabilizovat svůj finanční systém. Především malé místní spořitelny (tzv. cajas) jsou přetížené špatnými půjčkami na soukromé i komerční nemovitosti. Sanace bude velmi nákladná.
Na druhém místě je fiskální reforma, která bude velmi obtížná, protože Španělsko má velmi decentralizovaný systém vlády. Většina úředníků pracuje pro regionální, nikoli centrální vládu.
A na třetím místě stojí odstranění duálního systému na pracovním trhu. Španělský pracovní trh extrémně chrání „insidery“, tím ale ze stále větší části populace vytváří „outsidery“ životně závislé na nechráněném pracovním poměru.
To poslední se stále více děje i v České republice. Trochu to připomíná apartheid.
…
Rakouský deník Der Kurier se chvástá, že ukořistil detailní plány zatím důvěrného záchranného plánu pro Řecko. Celkově prý bude třeba 55 miliard euro do konce roku. Německá vláda poskytne 20, francouzká 10 a ostatní státy eurozóny zbytek dle podílu v ECB. Polovina částky má být poskytnuta ve formě garancí, zbytek ve formě nákupu řeckých dluhopisů.
Teď ještě jestli to je pravda, a pokud ano, pak jsem zvědav, co na to řekne německý ústavní soud.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
