Zatímco se v médiích čile diskutuje o tom, budou-li parlamentní volby v říjnu nebo ne a zda je navržený způsob jejich dosažení ústavní či ne (to je jistě kruciální otázka) v politických kuloárech se velmi čile debatuje o tom, že volby nakonec nemusí vůbec být. Jediný, kdo po nich v tuto chvíli autenticky baží je totiž Topolánkova ODS. Ta sází na to, že lidé si budou pamatovat, kdo nezodpovědně smetl vládu uprostřed předsednictví unii a kdo ji nenechal dokončit krizová opatření.
Václav Klaus podle mého soudu předčasné volby nechce a udělá podle mne vše proto, aby jejich uskutečnění zabránil. Může nepodepsat ústavní zákon o jejich konání, může případně zákon napadnout u ústavního soudu. A hlavně v příštích týdnech může usilovně pracovat na rozklížení dohody o předčasných volbách.
ČSSD podle všeho ztrácí motivaci na předčasné volby urputně tlačit. Jiří Paroubek je prozatím spokojen s tím, že stáhl či stáhne Mirka Topolánka na svou úroveň. Přemýšlí o tom, že v říjnu si voliči budou ještě pamatovat jeho podíl na svržení vlády, příští rok již o něco méně. Možná mu dochází, že sociální dopady krize přijdou se zpožděním a následné změny politických nálad s ještě větším zpožděním. Proto se mezi jmény navrženými do vlády objevují lidé spojovaní (Pecina, Kalousek) spíše s Klausem a Milošem Zemanem než s Paroubkem. Paroubek chce mít podle všeho od vlády slušný distanc. Kdoví, jestli tady vláda Jana Fischera nebude ještě v červnu.
…
Zůstane v křesle ministra financí Miroslav Kalousek? Není to vyloučeno, s nápadem na jeho setrvání přišel prý designovaný premiér Fischer a po té, co tuto ideu sdělil Klausovi, vzal jí prezident za své. Kalousek je odvěkým spojencem prezidenta a pro mocenskou skupinu jménem Hrad je určitě důležité, aby byla na klíčovém ministerstvu zachována kontinuita zájmů japonské banky Nomura. Jejími odvěkými spojenci jsou Kalousek, Tlustý, Klaus i jeho kancléř Jiří Weigl.
Samozřejmě, že jde o to, aby ministerstvo mohlo pokračovat v linii důležitých zakázek (ekologické závazky), sporů a urovnání (Mittal) i privatizací. Řešení z pohledu politických stran je jednoduché. Kalousek odejde z KDU-ČSL (oznámí odchod z politiky) a bude sloužit jako nadstranický odborník.
…
Nejtragičtější zprávou o české společnosti a politice je ovšem to, že se v rámci diskusí o podobě kabinetu přestalo mluvit o klíčových tématech: jak se nová vláda postaví k Lisabonské smlouvě? Jak k euru? Jak k energetické bezpečnosti? Všechny tyto věci jsou důležitější než, kdo bude ve vládě sedět. Ale zdá se, že Lisabonská smlouva a euro přestaly ČSSD zajímat. Teď jde asi o to „zaříznout bohaté" protože to je zrovna populární.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
