Summit EU-Čína

Jednodenní summit EU-Čína, který právě začal v Praze, má na programu především obchod, ekonomickou krizi a klimatické změny. Evropští diplomaté ale slibují, že na okraji nezůstanou ani lidská práva. Tentokrát však nejde o lidskoprávní situaci v Číně samotné (potažmo v Tibetu), ale o barmskou disidentku Su-Ťij a humanitární krizi na Srí Lance.

Právě Čína je státem, který má v oblasti společně s Indií největší vliv, a jejíž diplomatické zapojení by mohlo v obou státech přinést kýžené ovoce – vstup humanitárních organizací na srílanské pobřeží a zmírnění nesmyslného trestu pro Su-Ťij.

Tamilští separatisté v neděli poprvé po pětadvaceti letech uznali svou porážku, srílanská vláda však dále pokračuje v pronásledování zbylých povstalců, které obklíčila na území menším než jeden kilometr čtvereční. Ještě o víkendu zde bylo zadržováno i 72 tisíc civilistů, kterým se během posledních dnů podařilo dostat do bezpečí. Podle tvrzení povstalců z řad organizace Tygři za osvobození tamilského Ílamu (LTTE) mělo jen o víkendu zahynout tři tisíce lidí a 25 tisíc mělo být zraněno. Vzhledem k tomu, že do oblasti nemají vstup humanitární pracovníci ani novináři, informace nelze ověřit. Podle jednoho z mála svědků situace na pobřeží Jamese Eldera, mluvčího Dětského fondu OSN, „dnes neexistuje horšího místa na zemi“. V bídných podmínkách uprchlických táboru na severovýchodě ostrova je navíc shromážděno na 200 tisíc uprchlíků.

Samotní evropští diplomaté toho vůči Srí Lance příliš nesvedou, naopak tajná diplomacie z čínské strany má větší šanci na úspěch. K ní se ale Čína sama tradičně nerozhoupe. „Neoficiální cesta by mohla být pro čínskou stranu stravitelná,“ uvažuje vedoucí oddělení rozvojové a humanitární pomoci Charity ČR Pavel Gruber a dodává, že není podstatné jak, ale hlavně co nejrychleji, aby utrpení lidí v oblasti mohlo být zmírněno příchodem humanitárních organizací.

Názor, že není tolik podstatný způsob, ale aktivita ze strany evropských diplomatů a následně Číny sdílí i Marie Peřinová, vedoucí Barmských projektů Člověka v tísni. Podle Peřinové by bylo ideální otevřené prohlášení Číny, že je znepokojena situací v Barmě. Případně výzva Rady bezpečnosti OSN Barmě, kterou zatím vždy právě Čína zablokovala. „Barma je na Číně závislá vojensky i obchodně. Takže i kdyby to bylo jen neoficiální vyjednávání čínských vyslanců s barmskými generály, mělo by to obrovský význam,“ pokračuje Peřinová.

Vzhledem k novému procesu s barmskou disidentkou Su-Ťij, jež je obviňována s porušení své třináctileté domácí izolace a momentálně ve vězení Insein v Rangúnu čeká na rozhodnutí soudu, se mezi členskými státy začalo mluvit o sankcích vůči Barmě. Jakkoliv může být summit EU-Čína prvním místem této diskuze, samotné sankcionování Barmy je běh na dlouhou trať, s kterým musí souhlasit všechny členské státy.