Jsme v červenci 2019, Amerika se potácí v bouři občanských nepokojů, nenávisti a ekonomického propadu. Prezidentka Hillary Clinton právě vyhlásila výjimečný stav. A šeptandou se šíří zpráva, že prezidentské volby v příštím roce možná budou zrušeny. Jak to mohlo dojít až sem, ptá se na serveru The Week ve svém sci-fi zobrazení povolební proměny Spojených států Damon Linker.
„Při pohledu zpět,“ odpovídá si vzápětí, „to mohlo být jasné už dlouho před vyhlášením volebních výsledků. Donald Trump poslední dobu nedělal nic jiného, než dráždil lidi předpovídáním volebního podvodu ‚křivácké Hillary‘ - a jak se čím dál víc sesouval k drtivé porážce, dalo se jen naivně doufat, že po volbách zařadí zpátečku a že vybuzený politický neklid pomalu sám od sebe utichne.“
Nic takového se však podle fiktivního textu nestalo. Z Trumpa se samozřejmě nestal najednou přes noc odpovědný občan, burcoval a jitřil své příznivce dál, od poloviny prosince už z obrazovky své čerstvě spuštěné televize. Díky jeho vášnivým výzvám lidé z jeho tábora odmítali uznat (mimochodem drtivé) vítězství nové prezidentky, která Bílý dům podle jejich víry ve spolčení s médii a politickými elitáři podvodem ukradla svému soupeři. Bojůvky ozbrojených bílých mužů hlídkujících na Trumpovu výzvu o volebním dnu v černošských čtvrtích větších i menších měst se po vyhlášení výsledků nerozpustily a nerozešly domů. Naopak, Trump je v noční povolební řeči vyzval, aby se do budoucna semkly a zůstaly pospolu.
Po celé zemi se pak dál scházely tyto skupiny v barech, obecních halách i v soukromých bytech a během tzv.„diváckých večírků“ sledovaly noční pořady na Trumpově TV. Zvláště pravidelná Trumpova show vysílaná v devět večer po čtyři dny v týdnu se stala zásadním tahákem nové stanice. Trump už před volbami předvedl, že média nedokážou odolat svůdnosti jeho zvráceného génia a rozebírají a šíří dál každou jeho provokaci, každý jeho dráždivý výpad, každou jitřící lež.
Po startu vlastní televize získal obrovskou základnu, odkud mohl prakticky pořád zničujícím způsobem útočit na prezidentku Clinton. A když pak republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů ovládli po svržení Paula Ryana Trumpovi oddaní stoupenci, měla Hillary Clinton utrum - v agendě důležité pro chod země nebylo v podstatě nic, s čím by jako prezidentka mohla něco udělat. Během povolebních dvou a půl roku třikrát čelila zcela zablokované federální vládě a jednou (nepodařenému) impeachmentu, což jí moc času na důležité věci nedalo tak jako tak.
To především odnesl zákon o dostupné lékařské péči, Trumpem přezdívaný HillaryCare. Republikány ovládaný Kongres se kvůli strachu z Trumpovy TV neodvážil udělat ani krůček vstříc „křivácké Hillary“ - a nehnul prstem, když vinou nemožnosti doladit pravidla vypadávaly napřed stovky tisíc a pak miliony lidí ze zdravotního pojištění a ocitaly se tváří v tvář hrozbě nebetyčně drahých zákroků či drakonických pokut.
Problémy narůstaly. K debaklu se zdravotní péčí se přidala stagnující ekonomika, pokračující teroristické útoky v Evropě, několik přestřelek s ruskou armádou v Sýrii a v Pobaltí a nepřetržitý proud špíny pouštěný do éteru serverem WikiLeaks, jehož každé vydání bylo hned čteno a propagováno na Trump TV.
Ale všechno mělo vlastně teprve začít. V doplňovacích volbách 2018 ovládli republikáni kromě Sněmovny i Senát a Amerika se propadla do naprostého chaosu. Napřed se po odchodu dvou svých členů do penze smrskl na pouhých šest soudců místo devíti Nejvyšší soud a zastrašení republikáni prezidentce nedovolili prosadit žádného, ani sebevíc konzervativního kandidáta.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Rubrika Americké volby
A pak vypukly nepokoje. Dnes už nikdo neví, proč právě zastřelení černošského motocyklisty dvěma bílými policisty v Saint Louis v květnu 2019 vyvolalo tak rozsáhlé celonárodní bouře, když po podobných incidentech předtím následovala jen lokální vřava. Někteří to připisují zvýšenému rasovému napětí způsobenému sympatiemi řady policistů k Trumpovi a jeho milicím.
Každopádně vybuchly násilnosti a během pár dnů už hořely celé čtvrtě zhruba desítky měst. Trumpova televize vyzývala své publikum, aby vzalo do ruky zbraně, vyšlo do ulic a „postavilo se nezákonnostem zdivočelého davu“. A to se taky stalo: řadu nocí se po celé zemi shromažďovaly skupiny bílých mužů a vyrážely do akce, kterou Trump a jeho čím dál populárnější syn nazývali „obnovování pořádku“.
A pak už to byl jeden vír. Násilí vybuchlo na spoustě míst v celé zemi. Zkolabovala burza. Bilióny dolarů vyletěly komínem a do ulic se živelně vyhrnulo hnutí Occupy Wall Street. V New Yorku den po krachu 75 tisíc lidí v podstatě zablokovalo Manhattan na jih od Chambers Street - a podobné věci se děly i v jiných městech v celých USA.
V dalších týdnech se násilnosti stupňovaly. Až přišel výjimečný stav. Prezidentka Clinton jej původně zamýšlela jako krátkou epizodu k nastolení pořádku, ale to se ukázalo jako nemožné, neboť nepokoje zuří dál. Trumpova TV mixuje kritiku demonstrujících s velebením policistů a výpady proti „zločinecké Hillary“.
Donald Trump z obrazovky ohlásil rozhodnutí kandidovat do Bílého domu jako reprezentant „lidu“ proti „tyranům a zlodějům“, kteří ruinují Ameriku. Zlověstným tónem přitom upozornil své stoupence, že prezidentka udělá všechno, co je v jejích silách, aby ho zastavila - včetně zrušení voleb. Což samozřejmě rozzuřilo milice a jejich řádění zase prodlužuje výjimečný stav. Nikdo z nás neví, co bude dál. Ale máme docela dost důvodů předpokládat, že to nebude moc prima.
Jak by asi tváří v tvář nenávistné kampani zdejšího prezidenta a jeho mimořádným politickým úspěchům při vyvádění Česka do rusko-čínských bažin vypadala podobně koncipované tuzemské vyprávění s názvem Až Zeman (znovu) vyhraje?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
