0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda4. 11. 20224 minuty

Windfall daň prošla, Křetínský se stěhuje

Sněmovna schválila zdanění bank a energetik, EPH přesouvá své obchodníky do zahraničí

Daniel Křetínský • Autor: Milan Jaroš

Mimořádná daň pro banky a energetické firmy prošla v pátek ve sněmovně v původní verzi, jak ji už dříve vláda navrhla. Hlavní návrhy na změny neuspěly - včetně pirátského záměru rozšířit okruh zdaňovaných bank.

Firmy z vybraných odvětví budou nově odvádět 60 procent ze zisku, který o pětinu překročí průměr předchozích čtyř let. Daň se týká elektráren a dalších energetických a petrolejářských  firem, jak se na tom dohodly v září státy EU, v Česku bude navíc rozšířena právě na banky. Sazba bude také vyšší, unijní doporučení bylo 33 procent. Daň má fungovat až do roku 2025.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Zákon byl odhlasován ve zrychleném řízení, aby se stihl projednat v Senátu a parlament měl čas zareagovat na případné veto prezidenta. Pro bylo 106 poslanců vládní koalice.

Krátce po schválení zákona vydal Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského zprávu, že kvůli dani odstěhuje svůj evropský „trading“ – tedy obchodní úsek řídící z Prahy transakce na komoditních burzách. Jako důvod firma uvedla, že mají být zdaněny i příjmy ze zahraničí a že česká vláda jde v tomto ohledu dál než unijní legislativa. „Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Hampl: Houstone, máme problém – aspoň na tom panuje shoda

Trading podle něj fungoval v Česku dosud hlavně „z patriotistického rozhodnutí“, zdanění firma bere tak, že „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Příslušná divize podle Častvaje zaměstnávala v Česku kolem stovky lidí a na standardní dani z právnických osob by letos měla zaplatit kolem miliardy korun, o kterou tedy nejspíš stát v budoucnu přijde spolu s potenciálními výnosy z mimořádné daně.

Piráti chtěli snížit práh pro banky, aby se daň vztahovala nejen na šest největších, ale na všechny s tržbami přes dvě miliardy korun. Pro návrh ale nezískali podporu žádné další strany, a to ani v koalici. Už dříve couvli z dalšího návrhu, který původně odkývala celá koalice, ale nakonec jej vzala zpět – a sice zdanit firmám zisky zpětně i za letošní rok, kdy lze mimořádné výdělky čekat v souvislosti s růstem cen. Většina vládní koalice se nakonec přiklonila k tomu, že zavádění nové daně krátce před koncem roku je právně příliš riskantní a že by odpůrci změny mohli snadno uspět u soudu s námitkou na nepřípustnou retroaktivitu.

„Ministr financí nás ujistil, že dokážeme vybrat stejně peněz principem záloh,“ uvedl k ústupku své strany šéf Pirátů Ivan Bartoš. Daň má totiž fungovat tak, že firmy si ji nanečisto spočítají už za letošní rok, podle toho odvedou státu příští rok zálohy a v roce 2024 se účty srovnají podle skutečné daňové povinnosti za rok 2023. Stanjurův slib Pirátům je tedy zavádějící, ze zisků z letošního roku stát nakonec nic mít nebude. Výjimkou budou zisky ČEZ, kde stát drží 70 procent akcií a výdělek dostane v odpovídající míře formou dividendy.

V rozpočtu na příští rok mají výnosy z dividend a windfall daně pokrýt mimořádné náklady spojené s dotováním cen elektřiny a plynu, aby domácnosti, menší firmy a veřejný sektor platily cenu jen do vládou vyhlášených stropů ve výši šesti korun za kilowatthodinu elektřiny a tří korun za kilowatthodinu plynu. Bude-li někdo z obchodníků účtovat víc (a obhájí si takový postup před Energetickým regulačním úřadem s ohledem na svoje náklady s nákupem surovin), stát rozdíl dorovná.

Bartoš: Někdy jsme měli být důraznější, i když by nás považovali za šílence

Vláda nastřelila v rozpočtu náklady na zastropování jen velmi hrubě na sto miliard korun, na stejnou částku odhadla i mimořádné příjmy z windfall daně a z dividend. Zda se obojí skutečně podaří vybalancovat, ukáže až příští rok. Pokud ne, hrozí – stejně jako letos – překročení navrženého schodku, který má příští rok činit 295 miliard korun. Výsledkem by byla nutnost šetřit někde jinde, nebo si jako obvykle víc půjčit.

Mimořádná daň prošla v rámci širšího daňového balíčku, jehož součástí bylo dále zvýšení stropu pro paušální daň, aby tento zvýhodněný režim mohli využít podnikatelé s příjmy až do dvou milionů korun. Strop se proti současnosti zdvojnásobuje, stejně jako hranice pro povinnou registraci k placení DPH. Tyto úlevy by výhledově mohly být vyrovnány jinými daňovými změnami, aby rozpočet tolik neztrácel. Vláda tento týden dostala v tomto směru dlouho slibovaná doporučení od ekonomů NERV zpracovaných kvůli tomu, aby se chronické zadlužování českého státu omezilo. Vládní činitelé na rady NERV reagovali vesměs tak, že zvyšování daní připadá v úvahu jen do té míry, o kolik se jiné daně sníží.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].