Daniel Kretinsky
Daniel Křetínský • Autor: Milan Jaroš

Mimořádná daň pro banky a energetické firmy prošla v pátek ve sněmovně v původní verzi, jak ji už dříve vláda navrhla. Hlavní návrhy na změny neuspěly - včetně pirátského záměru rozšířit okruh zdaňovaných bank.

Firmy z vybraných odvětví budou nově odvádět 60 procent ze zisku, který o pětinu překročí průměr předchozích čtyř let. Daň se týká elektráren a dalších energetických a petrolejářských  firem, jak se na tom dohodly v září státy EU, v Česku bude navíc rozšířena právě na banky. Sazba bude také vyšší, unijní doporučení bylo 33 procent. Daň má fungovat až do roku 2025.

Reklama
Reklama

Zákon byl odhlasován ve zrychleném řízení, aby se stihl projednat v Senátu a parlament měl čas zareagovat na případné veto prezidenta. Pro bylo 106 poslanců vládní koalice.

Krátce po schválení zákona vydal Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského zprávu, že kvůli dani odstěhuje svůj evropský „trading“ – tedy obchodní úsek řídící z Prahy transakce na komoditních burzách. Jako důvod firma uvedla, že mají být zdaněny i příjmy ze zahraničí a že česká vláda jde v tomto ohledu dál než unijní legislativa. „Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Hampl: Houstone, máme problém – aspoň na tom panuje shoda

Trading podle něj fungoval v Česku dosud hlavně „z patriotistického rozhodnutí“, zdanění firma bere tak, že „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Příslušná divize podle Častvaje zaměstnávala v Česku kolem stovky lidí a na standardní dani z právnických osob by letos měla zaplatit kolem miliardy korun, o kterou tedy nejspíš stát v budoucnu přijde spolu s potenciálními výnosy z mimořádné daně.

Piráti chtěli snížit práh pro banky, aby se daň vztahovala nejen na šest největších, ale na všechny s tržbami přes dvě miliardy korun. Pro návrh ale nezískali podporu žádné další strany, a to ani v koalici. Už dříve couvli z dalšího návrhu, který původně odkývala celá koalice, ale nakonec jej vzala zpět – a sice zdanit firmám zisky zpětně i za letošní rok, kdy lze mimořádné výdělky čekat v souvislosti s růstem cen. Většina vládní koalice se nakonec přiklonila k tomu, že zavádění nové daně krátce před koncem roku je právně příliš riskantní a že by odpůrci změny mohli snadno uspět u soudu s námitkou na nepřípustnou retroaktivitu.

„Ministr financí nás ujistil, že dokážeme vybrat stejně peněz principem záloh,“ uvedl k ústupku své strany šéf Pirátů Ivan Bartoš. Daň má totiž fungovat tak, že firmy si ji nanečisto spočítají už za letošní rok, podle toho odvedou státu příští rok zálohy a v roce 2024 se účty srovnají podle skutečné daňové povinnosti za rok 2023. Stanjurův slib Pirátům je tedy zavádějící, ze zisků z letošního roku stát nakonec nic mít nebude. Výjimkou budou zisky ČEZ, kde stát drží 70 procent akcií a výdělek dostane v odpovídající míře formou dividendy.

V rozpočtu na příští rok mají výnosy z dividend a windfall daně pokrýt mimořádné náklady spojené s dotováním cen elektřiny a plynu, aby domácnosti, menší firmy a veřejný sektor platily cenu jen do vládou vyhlášených stropů ve výši šesti korun za kilowatthodinu elektřiny a tří korun za kilowatthodinu plynu. Bude-li někdo z obchodníků účtovat víc (a obhájí si takový postup před Energetickým regulačním úřadem s ohledem na svoje náklady s nákupem surovin), stát rozdíl dorovná.

Bartoš: Někdy jsme měli být důraznější, i když by nás považovali za šílence

Vláda nastřelila v rozpočtu náklady na zastropování jen velmi hrubě na sto miliard korun, na stejnou částku odhadla i mimořádné příjmy z windfall daně a z dividend. Zda se obojí skutečně podaří vybalancovat, ukáže až příští rok. Pokud ne, hrozí – stejně jako letos – překročení navrženého schodku, který má příští rok činit 295 miliard korun. Výsledkem by byla nutnost šetřit někde jinde, nebo si jako obvykle víc půjčit.

Mimořádná daň prošla v rámci širšího daňového balíčku, jehož součástí bylo dále zvýšení stropu pro paušální daň, aby tento zvýhodněný režim mohli využít podnikatelé s příjmy až do dvou milionů korun. Strop se proti současnosti zdvojnásobuje, stejně jako hranice pro povinnou registraci k placení DPH. Tyto úlevy by výhledově mohly být vyrovnány jinými daňovými změnami, aby rozpočet tolik neztrácel. Vláda tento týden dostala v tomto směru dlouho slibovaná doporučení od ekonomů NERV zpracovaných kvůli tomu, aby se chronické zadlužování českého státu omezilo. Vládní činitelé na rady NERV reagovali vesměs tak, že zvyšování daní připadá v úvahu jen do té míry, o kolik se jiné daně sníží.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1074

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte