Jeden hygienik vládne všem. Kabinet chce mít větší pravomoci bez kontroly parlamentu
 
Koronavirus opatření
Ilustrační foto • Autor: Martin Divišek, Profimedia

S druhou vlnou pandemie se objevil druhý pokus, jak se vyhnout nutnosti vyhlašovat v době epidemie nouzový stav podmíněný souhlasem Poslanecké sněmovny. Ministerstvo zdravotnictví chce pod vedením nového šéfa Jana Blatného znovu narychlo uzákonit rozšíření pravomocí, díky kterému by resort mohl „jen“ prostřednictvím ministerských opatření částečně omezit ekonomiku země nebo chod škol. Blatného resort by rád novelu zákona o ochraně veřejného zdraví protlačil zrychleně ve stavu legislativní nouze. A jak zjistil Respekt, dokud se o změně nezačalo diskutovat veřejně, chtěla vláda Andreje Babiše - údajně kvůli spěchu - obejít i Legislativní radu vlády.

Na snahu o zásadní posílení pravomocí ministerstva upozornila v pondělí dopoledne jako první protikorupční organizace Rekonstrukce státu, která na svém webu varuje, že deklarovaný cíl novely zákona o veřejném zdraví - vytvoření centralizovaného systému hygienické služby - by mohl ve skutečnosti být jen zástěrkou pro mnohem zásadnější změnu systému. Mimo jiné totiž doplňuje zákon o ustanovení, jež zavádí novou pravomoc ministerstva zdravotnictví – a díky které by úřad v budoucnu mohl zásadním způsobem zasahovat i do základních práv a svobod občanů.

Reklama
Reklama

Tuto novou pravomoc by získal hlavní hygienik v pozici náměstka ministra zdravotnictví, který by mohl rozhodovat o omezení chodu restaurací, sportovišť, hotelů, obchodních center či vzdělávacích institucí v České republice. Z návrhu zákona navíc vyplývá, že by hlavní hygienik mohl takové rozhodnutí přijmout bez splnění dalších podmínek - například v podobě souhlasu vlády nebo alespoň jedné z komor parlamentu.

Nově zřízená Státní hygienická služba by také měla mít přístup k datům od mobilních operátorů v případě lidí nakažených koronavirem. Jak napsal Deník N, operátoři byli informací zaskočeni a například mluvčí T-Mobile uvedl, že s nimi nikdo o této věci nejednal.

Jan Blatný
Miloš Zeman a Jan Blatný

Přijímání těchto rozhodnutí by podle právníka Jana Wintra z pražské právnické fakulty probíhalo mimo kontrolu poslanců, kteří jinak dávají souhlas vládě při vyhlášení nouzového stavu, v němž se podobná opatření přijímají. “Za hlavní problém považuji, že na to, jak by byly nové pravomoci ministerstva zdravotnictví široké, nepodléhaly by dostatečné kontrole,” říká Wintr s tím, že nemusí být a priori špatně, že ministerstvo zdravotnictví by mělo získat nové pravomoci. Epidemie koronaviru totiž testuje právní rámec, který vznikl v době, kdy se přemýšlelo spíš nad riziky typu epidemie žloutenky - a na zvládání výzev, jako je koronavirus, ministerstvo nemá úplně dobrý zákonný základ.

Podobný návrh zákona se snažilo ministerstvo prosadit již na jaře, ale narazilo u koaliční sociální demokracie. Ministr vnitra Hamáček tehdy navrhoval, že jeho úřad jako kompromisní řešení vypracuje nový návrh. Jak poukazuje Wintr, i jarní návrh ministerstva zdravotnictví by posílil pravomoci resortu, ale obsahoval alespoň nějaké kontrolní mechanismy. Návrh předpokládal, že by opatření ministerstva schvalovala předem vláda. A ještě jeden rozdíl je mezi návrhy z května a z listopadu. Zatímco na jaře ministerstvo navrhovalo posílení vlastních pravomocí jako dočasné opatření, současný návrh o časovém omezení nehovoří.

Kromě rizik, jež by mohla přinést koncentrace moci v rukou jednotlivých úředníků, má příběh i další problematickou rovinu. Nová novela zákona o veřejném zdraví měla původně být předložena způsobem, který by co nejvíc omezil prostor pro diskuzi a možné kritické připomínky z řad expertů. Jak zjistil Respekt, ve vládním systému eKLEP se návrh ministerstva zdravotnictví objevil 27. listopadu, a to bez meziresortního připomínkového řízení - tedy procesu, v rámci kterého návrh připomínkují ostatní resorty.

https://twitter.com/PiratIvanBartos/status/1333417715214716929

O den později k němu vydala stanovisko sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je zároveň předsedkyní Legislativní rady vlády, a novela byla připravena k projednání na pondělní schůzi vlády. Tímto způsobem se měl návrh zákona vyhnout posouzení právních expertů z Legislativní rady vlády, kteří kontrolují správnost návrhů zákonů a případně upozorňují na jejich nedostatky.

Nicméně těsně před pondělním jednáním vlády - pravděpodobně po vlně kritiky od protikorupčních iniciativ i opozice a po pozornosti médií - se ve vládním systému objevil nový dokument, který připomínkové řízení umožňuje. Jak ovšem Respektu potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje, na zaslání připomínek mají úřady pouze týden, do 7. prosince. Poté má návrh putovat do pracovních komisí Legislativní rady vlády, které vládě mohou doporučit určité úpravy. Stále se však může stát, že na plénum Legislativní rady vlády, která odborným stanoviskem na závěr hodnotí, jak doporučením pracovních komisích vládní kabinet vyhověl, se novela nakonec nedostane.

Jak Respektu řekl tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka, návrh novely chtělo ministerstvo zdravotnictví předložit v srpnu a již tehdy požádalo kvůli naléhavosti epidemiologické situaci Marii Benešovou, aby z funkce předsedkyně rady udělila návrhu výjimku tak, aby nemusel jít na plénum. Kvůli výměně na postu ministra zdravotnictví ale z projednávání návrhu sešlo. Zda podobný postup zvolí ministerstvo i tentokrát, zatím není jasné. Mluvčí ministerstva spravedlnosti tuto věc pro Respekt nekomentoval.

Ministr zdravotnictví Blatný v pondělí po jednání vlády potvrdil, že se resort bude snažit novelu prosadit ve stavu legislativní nouze. Odmítl, že by se resort snažil protlačit “něco, co není v pořádku,” po novele podle něj “všichni volají”. Mluvčí ministerstva už na dotazy Respektu, zda je ideální tuto novelu projednávat ve stavu legislativní nouze, či zda úřad počítal s připomínkami od Legislativní rady vlády, neodpověděla.

Pandemie
Ilustrační foto • Autor: ČTK

Vláda se může obávat, že by na plénu od právních expertů dostala negativní, tedy nedoporučující stanovisko, což by prosazení novela zákona o ochraně veřejného zdraví v obou komorách mohlo zkomplikovat.

Nebylo by to navíc poprvé, co se vláda Andreje Babiše nebo její ministři snažili stanovisko Legislativní rady vlády obejít.  Nejznámějším případem je novela stavebního zákona, kdy ministerstvo spravedlnosti v závěrečném posudku předsedkyně LRV a ministryně spravedlnosti Marie Benešové potlačilo kritické poznámky legislativních expertů ve prospěch rychlejší výstavby.

Legislativní rada vlády je nicméně pouze poradní orgán a je na rozhodnutí vlády, zda s ní návrhy zákonů bude konzultovat, upozorňuje Wintr. “Kritizovat se dá pouze to, že to může vést k nižší kvalitě návrhů,” říká. Jak ale upozorňuje právník Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie taktéž na pražských právech, snaha měnit institucionální nastavení v tak nestandardní situaci, jako je koronavirová pandemie, je na pováženou. “To by se nemělo dělat ve stavu legislativní nouze a pod pláštíkem řešení krize, kdy hygienika vybavíte kompetencemi v zásadě srovnatelnými s pravomocemi vlády,” dodává Kysela.

https://twitter.com/RekonstrukceCZ/status/1333389956241383426

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte