V Kazachstánu teče krev. Protesty se změnily v otevřený boj s policií

Protesty v Kazachstánu se po třech dnech proměnily ve velmi krvavý střet demonstrantů a bezpečnostních složek. Na náměstí největšího města Almaty bylo slyšet střelbu, několik radnic i administrativních budov v zemi lehlo popelem a při bojích o ně pravděpodobně zemřelo několik desítek lidí. Přesná fakta nejsou známá, jde o ne zcela jasné informace místních agentur a záběry ze sociálních sítí, které naznačují oběti mezi demonstranty. Policisté sami hlásí dvanáct mrtvých a tři stovky raněných.

Podle agentury Reuters byly ve středu odpoledne v Almaty slyšet exploze a střelba. Podle svědků na hlavní náměstí zamířila kolona armádních vozidel - některé hlasy mluví o tom, že vojáci stříleli na kolemjedoucí auta. Do “stabilizace situace” už se zapojili i vojáci pěti dalších zemí v čele s Ruskem. O pomoc požádal další členy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti prezident Kasym-Žomart Tokajev. Nejdůležitější součást vojenského kontingentu “spřátelených zemí” jsou ruští výsadkáři. Část z nich už je na místě, na letišti Almaty. Zda pouze zajišťují jeho provoz, nebo působí i jinde v zemi, není zatím známo.

Protesty vypukly o víkendu na západě země kvůli prudce rostoucí ceně LPG, ropného plynu, který je častým pohonem aut. Velice rychle se však proměnily v demonstrace s širšími politickými požadavky -  v podstatě jde konec celé současné, extrémně zkorumpované vládní elity kolem diktátora Nursultana Nazarbajeva, dlouholetého prezidenta země, který sice v roce 2019 odstoupil ze své funkce, ale zachoval si téměř neomezenou moc a je reálným šéfem státu.

Ústupky, jako bylo zastropování cen LPG a zavedení nových druhů sociální podpory, tak nezabraly, demonstrace byly stále násilnější, až záhy místy přešly v otevřenou pouliční válku.  V zemi nefunguje internet a mobilní signál, úřady je vyřadily z provozu. Stejně tak nepracují banky a další finanční instituce.

V „nuceně klidné“ zemi bohaté na suroviny se sebemenší náznak odporu se tvrdě potlačuje. Režim už tak vytváří i oficiální politickou verzi současné situace: prezident Tokajev obviňuje z nepokojů “teroristy” a “živly”, které podněcuje “Západ”. Vojáci z Ruska, Běloruska, Arménie, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu zůstanou v zemi “tak dlouho, jak to bude nutné” -  podle prezidentových slov nejméně do doby, kdy úřady získají zpět plnou kontrolu nad státem.

To se dříve či později stane, alespoň se to zatím zdá. Stát i tentokrát odpověděl na protesty a násilí velmi tvrdě a demonstranti jsou sice odhodlaní, ale neorganizovaní - po mnoha letech tvrdého politického útlaku a potírání neexistují v zemi v podstatě žádné nezávislé, a určitě ne opoziční struktury. Všechny výbuchy nespokojenosti buď byly potlačeny hned v zárodku, nebo jsou chaotické a neusměrněné. To je případ i aktuálních nepokojů, které jsou nicméně výjimečné svým rozsahem.