Světová chudoba 20 let klesala. Pandemie tento trend zvrátila
 
Afrika
Ilustrační foto • Autor: REUTERS

Logika mediálního zpravodajství má jeden výrazný nedostatek. Soustředí se na “události”, tedy konkrétní, zřetelně viditelné novinky. Mnohem méně pozornosti je věnováno dlouhodobým drobným posunům, které samy o sobě působí málo spektakulárně, ale jak probíhají setrvale, měsíc co měsíc, rok co rok, přinášejí v dlouhodobějším horizontu velkou změnu.  Jedním z takových velkých trendů byl posledních více než dvacet let pokles světové chudoby.

Zatímco v roce 1990 žilo 36 procent světové populace, celkem zhruba dvě miliardy lidí, pod hranicí absolutní chudoby, tak nyní je to „jen“ osm procent lidstva, asi 630 milionů jedinců. Za posledních 20 let klesala podle agentur OSN bída ve světě každým rokem, a to i v subsaharské Africe, kterou v 90. letech zasáhl vír mnoha krizí a konfliktů. Rok 2021 ale tento pozitivní trend, zdá se, prozatím zvrátí.

Reklama
Reklama

“Podle OSN se do různých forem chudoby – jež mohou mít podobu hladu dětí nebo chybějících prostředků pro zaplacení bydlení - propadne 240 až 490 milionů lidí v sedmdesáti zemích,” píše ve své ročence “The World in 2021” časopis The Economist. V podobném duchu se nesou i analýzy, které chudobu měří jinými ukazateli. Například podle podzimní prognózy Světové banky se vlivem koronaviru do bídy měřené denním příjmem pod 1,90 dolaru propadne kolem sta milionů lidí.

Na vině přitom není jen pandemie a následná ekonomická omezení. Mnohé bohaté státy totiž škrtají v rozpočtech pro rozvojovou pomoc. Ekonomičtí migranti také ze zahraničí posílají méně peněz - zhruba o 25 procent - svým příbuzným v Africe, Latinské Americe a jižní Asii. A především pak chudší země nedokážou zaplatit tak nákladné záchranné balíčky, které známe z Evropy - pokud si chtějí půjčit na finančních trzích, musí počítat s mnohem vyššími úroky.

Afrika
Ženy v Jižním Súdánu nesou pytle s jídlem

Současný nárůst chudoby se přitom v několika směrech liší od dřívějších krizí. Nejvíce postižení nejsou obvyklí příjemci humanitární a potravinové pomoci, tedy válkou rozvrácené státy nebo venkované z úplně nejchudších zemí planety. Asi polovina „nových chudých“ podle Světové banky pochází z jižní Asie, které se v minulých třiceti letech hodně dařilo. Také v Africe pandemie tvrdě dopadá na relativně bohatší státy typu Keni anebo Jihoafrické republiky.

Zasaženi budou také zvláště lidé, kteří z vesnic odešli do rostoucích měst, kde získali přístup k pitné vodě, elektřině, lepší stravě a vzdělání pro potomky. Mají stále jen malé osobní úspory a při výpadku příjmů jsou zranitelnější než venkované, kteří si mohou velkou část jídelníčku vypěstovat na poli a bydlí v skromných příbytcích. “Mnozí prodali své jmění, například šperky. Miliony lidí se vrátí z měst do svých vesnic. Spousta dětí nechá školy a bude si hledat práci,” píše The Economist.

Také chudé země vidí naději ve vakcíně a následnému vzestupu globální ekonomiky - Evropská unie i Čína slibují, že se zasadí o dostupnost vakcíny v tzv. rozvojových zemích. Pokud se to podaří, svět se může rychle vrátit na křivku směřující k postupnému mizení nejhorší materiální bídy - a roky 2020 až 2022 pak budou z odstupu vypadat jen jako krátkodobý regres.

https://www.youtube.com/watch?v=V27AIFjiDpo

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1462

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte