Rozpočet v poločase: Dluhy rostou, ale pomoc vázne

Státní rozpočet skončil za první pololetí roku ve schodku 195,2 miliardy korun. Jde po všech stránkách o historický rekord. Loni touto dobou byl schodek skoro desetkrát menší. I oproti dosud nejhoršímu roku 2009 je nyní pololetní schodek třikrát větší.

Čísla vycházejí z pravidelné zprávy o plnění státní pokladny, kterou každý měsíc vydává ministerstvo financí. Podle ministryně Aleny Schillerové jde o předpokládaný vývoj vzhledem k dopadům koronaviru, kvůli kterým si vláda ve sněmovně prosadila zvýšení celoročního stropu pro rozpočtový schodek na půl bilionu korun.  Vyšší schodek už minulý týden poslanci odsouhlasili v prvním čtení, finální hlasování je na programu příští týden.

Schodek je rozdíl mezi tím, co se do státního rozpočtu na jedné straně vybere, a mezi tím, co z něj vláda na druhé straně zaplatí. Rozdíl jde na vrub státního dluhu, který má na konci roku podle nynějších odhadů překročit dva bilióny korun. Jen za letošní rok tak stoupne o čtvrtinu. Peníze si vláda musí obstarat prodejem dluhopisů na finančních trzích, což už z velké části zvládla během prvního pololetí.

Součástí ministerské zprávy jsou nově i údaje o tom, kolik peněz stát utratil navíc v rámci záchranných koronavirových opatření. Tato částka ale ani zdaleka nepokrývá vše, co v rozpočtu za prvních šest měsíců chybí. Pomoc zatím stála 83 miliard korun, z toho dvě největší položky tvoří kompenzační bonus pro živnostníky (19,7 miliardy) a program Antivirus, ve kterém stát proplácí firmám zasaženým krizí část mezd ve snaze předejít propouštění (13,6 miliardy).

Do vyplacené pomoci ministerstvo započítává i odložené daně (28 miliard), které bude časem nutno doplatit, jde tedy jen o dočasnou pomoc. Zvlášť naopak stát eviduje další výdaje spojené s koronavirem, jako byl nákup ochranných pomůcek nebo oddlužení nemocnic, dohromady ve výši téměř 20 miliard.

Celkem tedy záchranné programy, odpuštěné daně a jiné neočekávané operace související s epidemií spolykaly za první pololetí sto miliard korun. Druhá stovka z toho, co v rozpočtu za pololetí chybí, má dvojí vysvětlení. Za prvé jde na vrub útlumu ekonomiky a s tím souvisejícího slabšího výběru daní. A za druhé na zaplacení vyšších běžných výdajů, jak je vláda naplánovala už před nástupem koronaviru – tedy třeba na zvýšení důchodců, na vyšší rodičovskou nebo na vyšší platy ve státní sféře.

Kvůli těmto položkám stát už do nového roku rovnou vstupoval s naplánovaným schodkem 40 miliard. I přes rekordní díru, která nyní v rozpočtu je, vláda na nic z těchto extra výdajů nesáhla a neprovedla ani žádné jiné úspory, aby na zvýšené výdaje něco našetřila.

Oproti původním slibům jde přitom rozdělování státní pomoci stále velmi pomalu. V době vrcholící epidemie mluvil kabinet až o biliónu korun, realita je tedy stále daleko za těmito sliby. Největší část z avizovaného bilionu mají tvořit státní záruky za bankovní úvěry skrz programy COVID, avšak i zde podpora vázne. Dosud stát takto podpořil úvěry jen za 25 miliard, navíc nejde o přímo utracené peníze, ale jen o garance, na které dojde až v případě, že by firmy zkrachovaly a neměly z čeho splácet.

Ani v druhém pololetí vláda nejspíš nestihne utratit vše, co slibuje. Již zmíněná revize rozpočtu, o které se nyní debatuje v parlamentu, počítá mimo jiné s velkým nárůstem investic. Třeba u investic do dopravní infrastruktury ale ještě minulý týden, tedy při prvním hlasování sněmovny, nebyl hotov seznam konkrétních projektů, na které mají nově uvolněné peníze jít.

Na budování silnic a železničních tratí se má jen letos navíc utratit 20 miliard korun, potíž je ovšem v tom, že rozjetí nových projektů naráží na notorický problém nedostatku připravených akcí. Peníze se proto použijí spíš na opravy nebo na úpravu smluv se stavebními firmami tak, aby stavební práce běžely rychleji. Třeba dva nové úseky dálnice D11 za Hradcem Králové mají být takto hotovy už příští rok před volbami, nikoli až v roce 2022, jak stanovil původní harmonogram.

Kombinace vleklého vyplácení pomoci a velkých očí při plánování investic povede nejspíš tedy k tomu, že stát letos neutratí vše, co slibuje. „Státní rozpočet  jednoznačně směřuje k nejhoršímu výsledku v historii. Červnová čísla však ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo,“ míní ekonom Komerční banky František Táborský. Rozpočet podle něj letos může skončit ve schodku 400 místo 500 miliard.

Parlamentní debata však spěje k tomu, že vláda bude mít odklepnutý vyšší strop. Peníze navíc jí díky tomu zůstanou k dispozici na utrácení v příštím, tedy volebním roce. Neutracené finance lze totiž převést a utratit později, je-li zachován účel).

Souběžně si vláda otevřela prostor pro vyšší výdaje a dluhy i v dalších letech. Zákonný strop pro takzvaný strukturální schodek rozpočtu – tedy schodek očištěný o vliv hospodářského cyklu, což je číslo, které lépe ilustruje přístup vlády k správě peněz – už v dubnu parlament zvedl pro příští rok z jednoho na čtyři procenta HDP.

Úprava stanoví, že každý další rok zákonný strop klesne jen o půl procentního bodu a na někdejší procento se vrátí až v roce 2027. Pokud by vláda tento prostor využila, státní dluh by místo loňských 30 procent HDP vyskočil až vysoko nad 50 procent. To by zároveň znamenalo odčerpání volného prostoru pro řešení důchodové krize, očekávané v třicátých letech tohoto století kvůli vývoji demografie. Rozpočtový výhled pro nejbližší roky má být hotov po prázdninách spolu s návrhem rozpočtu na příští rok.