Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová po setkání s prezidentem Zemanem 13. října v Lánech • Autor: ČTK, Deml Ondřej

Babišův kabinet v pondělí oficiálně odsouhlasil návrh státního rozpočtu na příští rok. Dokument nyní putuje do Sněmovny, kde by měl projít do Vánoc. Jde však o dílo, které je zatím hodně na vodě. U několika podstatných položek – u daní, platů státních zaměstnanců a rozpočtu armády – není dosud jasná dohoda, co se příští rok přesně bude dít. Pro rozpočet vláda nemá ve Sněmovně ani dost hlasů a neví tedy, s kým ho prosadí, respektive s kým a za co podporu vymění.

Výsledné hospodaření s vybranými penězi se tak nakonec může od pondělního polotovaru lišit o desítky miliard korun. A možná ještě o víc vlivem nezvládnuté epidemie a ekonomických škod, což je pro státní pokladnu pro příští rok další neznámá.  Sečteno a podtrženo – vládní návrh státního rozpočtu je zatím opravdu jen návrh, z kterého může ještě vzejít něco hodně jiného.

Reklama
Reklama

15, nebo 19?

První neznámá jsou daně. Finanční plánování příštího – volebního – roku vláda spojila s myšlenkou jedné velké změny u daně z příjmu. Jde o manévr spojený s mnohokrát omílaným rušením superhrubé mzdy.

Pro připomenutí: superhrubá mzda je součet hrubé mzdy a pojistných odvodů. Z tohoto součtu se dnes počítá daň 15 procent. Bude-li napříště pro výpočet sloužit hrubá mzda místo superhrubé, obnáší to stanovit novou sazbu. V létě se vláda dohodla, že zachová 15 procent, což by pro poplatníky přineslo velkou úlevu a na druhé straně pro rozpočet velký výpadek, a to ve výši 74 miliard korun.

Premiér Andrej Babiš
Premiér Andrej Babiš • Autor: ČTK, Šimánek Vít

Původním zdůvodněním tak velkého snížení byl záměr „nechat peníze lidem“ a podpořit tím ekonomiku drcenou následky koronavirové epidemie. Proti výpadku 74 miliard se nejdřív ohradil prezident Miloš Zeman, ale premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou s ním vzápětí dohodli ústupek, že snížení bude zatím jen dva roky, pak se uvidí. Což Zeman odkýval a vše vypadalo jako hotová věc.

Až do pondělního jednání vlády, po kterém ministryně Schillerová oznámila, že zachování 15procentní daně je jen jednou z variant. Druhá varianta je spojit přechod ze superhrubé mzdy na hrubou mzdu zvýšením daňové sazby na 19 procent, tak jak se o tom mluvilo v programovém prohlášení z roku 2018. Daňoví poplatníci by si pořád polepšili, ale jen třikrát méně.

Při použití vládní logiky z letošního léta ale tento obrat nedává smysl. Po nynějším debaklu s druhou vlnou koronaviru je jasné, že ekonomika bude strádat ještě víc. Chtěl-li tedy někdo občanům pomoci formou snížením daní, má nyní další důvod. Comeback koronaviru však znamená i další výpadek peněz pro státní rozpočet. Dosud se sice vláda tvářila, že dluhy nejsou problém a že to poslední, co chce, je brzdit přísun peněz do ekonomiky.

Praha 17.5.2018 Předsedové hnutí ANO a KSČM Andrej Babiš a Vojtěch Filip budou jednat o požadavcích…
Předseda KSČM Vojtěch Filip • Autor: MFDNES + LN, Profimedia

Nová data ji ale zřejmě zaskočila – státní rozpočet na příští rok totiž vychází se schodkem 320 miliard korun, což je po letošním půl bilionu druhé nejvyšší číslo v historii, a to v něm ještě nic z výše zmíněných daňových úlev není započítáno. Nejsou totiž ještě schválené a ani není jasné, v jaké verzi je bude vláda prosazovat.

To vede k neobvyklé situaci – vláda na jednu stranu ohlašuje, že má hotový rozpočet a jde s ním do parlamentu, zároveň není jasno, jak má vypadat jedna z nejdůležitějších daní. Udělat si úplný obrázek o tom, jak si vláda správu společných peněz vlastně představuje, tedy není zatím možné.

Komunisté, nebo Piráti?

A nejspíš to ještě pár týdnů – či třeba měsíců – možné nebude. Lavírování mezi 15 a 19 procenty totiž nesouvisí jen s tím, že by vláda chtěla brát ohled na děravou státní pokladnu, ale hlavně s politickým vyjednáváním. Rozpočet i daňové změny je potřeba prosadit v parlamentu, a tam není ani pro jedno jasná podpora, což bude v obou případech nejspíš vyžadovat další ústupky.

S rozpočtem v minulých letech vládě pomáhali komunisté, ti ale - jak známo - nedávno pohořeli ve volbách, a tak začínají dávat najevo, že za své hlasy něco pořádného chtějí. Zkušenost z minula říká, že nakonec povolí, ale zatím se tak netváří – a požadují snížení armádního rozpočtu o 10 miliard a přesun těchto peněz do rezerv na řešení covidové krize.

https://twitter.com/jhamacek/status/1318246786587332609?s=21

To vyvedlo z míry i samu armádu, která obvykle politická jednání tohoto typu nekomentuje. Nyní se náčelník generálního štábu Aleš Opata ozval. V době koronaviru – kdy armáda zaskakuje s řízením celé chytré karantény a nově staví v Praze polní nemocnici – nápad se škrtáním peněz zkritizoval a Andrej Babiš se ho zastal.

Komunisté ale trvají na svém a Schillerová po jednání vlády prohlásila, že s nimi bude třeba dál jednat, takže armádní rozpočet na příští rok zůstává otevřený. Je také možné, že armáda je pro komunisty rukojmím pro prvotní blokádu, a nakonec budou chtít něco jiného – většího. O to je nejistota kolem rozpočtu větší.

Další otazník je kolem platů státních zaměstnanců. Schillerová je v rozpočtu navrhla zmrazit s výjimkou učitelů a pracovníků v sociálních službách – s odůvodněním, že se přece chystá zmíněná velká daňová úleva spojená s rušením superhrubé mzdy. Takže státní zaměstnanci si v přepočtu na čistou mzdu stejně polepší.

Jenže zmražení mezd – třeba pro hasiče, kteří v souvislosti s koronavirem také odvedli kus práce – se teď zase nelíbí sociálním demokratům. Zvlášť v situaci, kdy není jasné, jestli k daňovým úlevám vůbec dojde.

Aby byla situace ještě komplikovanější, pro rozpočet a pro daně se nabízejí úplně jiní spojenci. Na rušení superhrubé mzdy má vláda možnost dohodnout se s ODS - ta je pro, protože totéž už dlouho sama navrhuje - anebo s Piráty. Ti by ale rádi úlevy konstruovali ještě jinak, aby se zvedlo nezdanitelné minimum a na slevách víc vydělali chudší lidé; to vše by přitom znamenalo daňový zákon i rozpočet znovu předělat.

Pokud by ale některá z těchto stran porušila dosavadní tabu a s Babišem na tak klíčové věci spolupracovala, neznamená to ještě podporu pro státní rozpočet. Piráti v létě naznačovali, že by si možná i s rozpočtem dali říct, pokud by v něm prosadili svoje. To by nicméně u rozpočtu i daní nejspíš znamenalo další velké změny, protože Piráti dbají na image strany, která má vlastní návrhy a umí je prosadit.

Čili opět nevíme, na čem jsme, stejně jako u komunistů. Pokud povolí nakonec oni, bude pro ně těžké spolknout i snížení daní, protože v rozpočtu kvůli tomu vznikne ještě větší deficit než avizovaných 320 miliard. Navíc vláda navrhla přechod ze superhrubé mzdy na hrubou tak, že na něm vydělají hlavně bohatší lidé.

Daňové změny musí navíc (na rozdíl od rozpočtu, který má výjimku) musí putovat také do Senátu, což může schvalování ještě dál zkomplikovat.  Státní rozpočet i daňové změny jsou tedy nyní jen polotovar. Daně budou před volbami důležité téma, každá ze stran bude chtít vyniknout, lze tedy čekat složitá vyjednávání, která se mohou vést až ke konci roku – bez předvídatelného výsledku.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 751

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte