Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Polsko okupují bruselští úředníci a země se bude bránit

Vláda ve Varšavě zvolila nejtvrdší možný slovník a přehnala to

Jarosław Kaczyński • Autor: REUTERS
Jarosław Kaczyński • Autor: REUTERS

Polští občané se od poslance vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Marka Suského nedávno dozvěděli důležitou věc: jejich země je okupovaná. Jako když se jí zmocnili Němci a Sovětský svaz - právě tak je teď okupovaná Bruselem. Poslanec Suski však slíbil, že stejně jako se Poláci nakonec zbavili útlaku v minulosti, osvobodí se i teď.

Jsou to silná a cílená slova. Aby o válečných paralelách nikdo nepochyboval, později ještě Suski v rozhovorech s novináři dodal, že spory o výklad evropského práva jsou totéž jako německé územní požadavky z konce třicátých let. Polsko se podle Suského musí bránit tvrdě a hned od začátku, aby Evropské komisi došlo, že “Poláci nejsou podlidé”.

Poslední věty už s velkou mírou nešikovnosti říkal, když se snažil původní vyjádření mírnit. Jak totiž píše nezávislý konzervativní deník Rzeczpospolita, vládní strana ve své rétorice právě došla ke zdi, za kterou už nic není. “Neexistují v polské představivosti silnější obrazy než ty, které vyvolává poslanec Suski. Pak už zbývá jenom fyzické násilí,” komentuje deník. A občané to tak vnímají. V kombinaci s předchozími poznámkami jiných představitelů PiS, že “členství v Unii není nic definitivního”, pomalu roste v Polsku strach z možného odchodu z evropského společenství.

Podle průzkumů ho za vážné riziko považuje už skoro polovina Poláků – a Polsko je země, kde s členstvím v EU souhlasí osmdesát procent lidí. PiS ovšem nechce z Unie nikam odcházet, a způsobit tak hospodářskou katastrofu. I sám předseda strany a skutečný vládce země Jarosław Kaczyński v rozhovorech ujišťuje, že polexit není v plánu. Pouze je třeba “důsledně bránit naši suverenitu”.

Všechny úvahy o odchodu z Evropské unie a přemýšlení o tom, zda má eurokomisařka Věra Jourová něco společného s nacistickými zločinci, jsou dozvukem jednoho právního sporu. Evropský soudní tribunál došel k tomu, že takzvaná polská justiční reforma, která je v praxi snahou podřídit soudce politikům, porušuje evropské právo. Na konci července tak nařídil polskému státu, aby zrušil některé nové instituce, které mají na soudce dohlížet.

Vláda si pro souboj s Bruselem pořídila posudek jí ovládaného polské ústavního soudu, podle kterého nemůže evropské právo stát nad polským - ale nakonec polovičatě ustoupila. Slíbila, že se rozsudku podřídí, ovšem neřekla kdy, a stále tak neučinila navzdory riziku vysokých pokut.

Spor, který Polsko s Evropskou komisí vede, přitom není jedinečný. Nad stejným problémem, tedy kde končí nadřazenost evropského práva nad zákony členských zemí, už rozhodoval německý ústavní soud. Ve své prezidentské kampani o ní mluví i bývalý euroúředník a nyní francouzský politik Michel Barnier. Jak se shodují právní experti, je to zásadní otázka, která ovlivní budoucí podobu Unie. Ovšem strana PiS vmanévrovala sama sebe, vládu a polské občany až do pozice, kdy už jde zdánlivě o existenci nezávislého Polska, a na horizontu se tyčí plot koncentračního tábora.

Je to sice virtuální realita a rétorické výstřelky, které ale nakonec mohou vést k činům. Nikdo nechce ztratit tvář, navíc je vláda PiS závislá na několika poslaneckých hlasech satelitní strany Solidární Polsko, kterou vede ministr spravedlnosti a šéfprokurátor v jedné osobě Zbigniew Ziobro. Ten razí ostrou protievropskou linii, a kdyby bylo po jeho, možná by se Polsko skutečně z unijního spolku poroučelo.

Proto je to také Jarosław Kaczyński, kdo nakonec spoluobčany uklidňuje. Voliči PiS zatím podle průzkumů tuhle hru chápou a slova o okupantech a odcházení berou právě jako slova. Mezi voliči opozice však strach z polexitu roste - a možná „bránění suverenity“ nakonec nejvíc ohrozí domácí vládu. PiS sice odrazil nedávný útok, kdy posílila největší opoziční Občanská koalice povzbuzená návratem expremiéra Donalda Tuska. Kaczyńského strana se už bezpečně vyhoupla zpět nad třicet procent, nyní se podle průzkumů drž dokonce těsně pod čtyřiceti.

Pokud by se však nyní konaly volby, středová a levicová opozice by hegemona na počet křesel pravděpodobně přečíslila. PiS musí přes vysoký předvídaný volební zisk a jasné vedení v průzkumech hlídat voličský hlas. A ty by mohl dalším pokračováním sporu s Evropskou komisí a slovy o polexitu začít ztrácet. Stejně jako nejsou v polské představivosti horší obrazy než ty druhoválečné, na máločem panuje v tamní společnosti taková shoda, že Evropskou unii nesmí země nikdy opustit.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].