Peněz míň, ježků víc. S pandemií zápasí i zvířecí záchranáři
 
Nezmeskalova04_jaros
Pacienti záchranné stanice Ekocentra Huslík v Poděbradech: orel mořský bez křídla a jednooký výr velký. • Autor: Milan Jaroš

V Česku už dlouhé roky funguje propracovaná a spolehlivá infrastruktura, na kterou ale člověk často narazí až v momentu, kdy najde opuštěné ježčí mládě, z hnízda vypadlého rorýse či sraženou lišku. Nakonec se dopátrá čísla jedné ze záchranných stanic, jejichž pracovníci pro nalezené zvíře přijedou a pokusí se ho zachránit. V Česku je jich pětatřicet, pokrývají celou republiku – a jak říká jejich koordinátorka Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody, současná pandemie docela tvrdě dopadla i na ně.

Jejich financování je slepenec různých grantů, dotací, darů a příjmů ze vstupného. Pandemie zasáhla obecní, firemní i rodinné rozpočty, čímž o část svých příjmů přišly. Do stanic za ekovýchovou v běžných časech také často chodí školní třídy. To je další zdroj peněz a od loňského března vyschnul.

Reklama
Reklama

Podle Nezmeškalové stanice ještě ztráty sčítají, ale v případě těch velkých může být výpadek i přes půl milionu korun. Což je v běhu skromných organizací, jejichž roční rozpočet se pohybuje nanejvýš kolem pěti milionů korun, velká rána.

Čtěte také: Končí rorýsi, začínají ježci, vlci budou

Žádná sice nemusela zavřít, nicméně podle koordinátorky Nezmeškalové musí propouštět pracovníky. Už před pandemií fungovala řada z nich na dobrovolnosti, teď se počet lidí, kteří je udržují v chodu ve svém volném čase, ještě zvýší.

Pandemie a ochranné uzávěry přitom přinesly stanicím ještě jednu nečekanou novinku: hodně práce. Lidé trávili víc času v přírodě, a tak nacházeli i více zvířat v nouzi. A často také zvířata, která v nouzi vůbec nebyla, nebo zkrátka nebyla případ pro záchranáře.

“Že lidé ochotněji volají, z velké části způsobuje spíš fakt, že přestávají rozumět přírodě, chápat základní vztahy a poznávat i nejběžnější druhy. A volají s banalitami. Třeba že mají na zahradě orla, a on tam pak sedí holub,” řekla už v loňském rozhovoru s Respektem Zdeňka Nezmeškalová - a vyjasnila, že se nejedná o nadsázku.

V každém případě s menším rozpočtem a méně lidmi musely stanice obstarat více zvířecích klientů a pacientů. V Praze jich záchranáři za loňský rok ošetřili víc než pět tisíc, to je druhé nejvyšší číslo v historii. A po těžkém roce 2020 může přijít ještě těžší letošek.

Pravidelná ministerská dotace ve výši 17 milionů sice stanicím dorazí i letos. Ale stejně jako zbytek neziskovek musí sestavovat rozpočet z roku na rok - a podle Zdeňky Nezmeškalové se může stát, že letošní rok bude pro zvířecí záchranáře ještě hubenější než ten loňský.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Brolík

redaktor, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1292

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte