Peněz míň, ježků víc. S pandemií zápasí i zvířecí záchranáři

V Česku už dlouhé roky funguje propracovaná a spolehlivá infrastruktura, na kterou ale člověk často narazí až v momentu, kdy najde opuštěné ježčí mládě, z hnízda vypadlého rorýse či sraženou lišku. Nakonec se dopátrá čísla jedné ze záchranných stanic, jejichž pracovníci pro nalezené zvíře přijedou a pokusí se ho zachránit. V Česku je jich pětatřicet, pokrývají celou republiku – a jak říká jejich koordinátorka Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody, současná pandemie docela tvrdě dopadla i na ně.

Jejich financování je slepenec různých grantů, dotací, darů a příjmů ze vstupného. Pandemie zasáhla obecní, firemní i rodinné rozpočty, čímž o část svých příjmů přišly. Do stanic za ekovýchovou v běžných časech také často chodí školní třídy. To je další zdroj peněz a od loňského března vyschnul.

Podle Nezmeškalové stanice ještě ztráty sčítají, ale v případě těch velkých může být výpadek i přes půl milionu korun. Což je v běhu skromných organizací, jejichž roční rozpočet se pohybuje nanejvýš kolem pěti milionů korun, velká rána.

Žádná sice nemusela zavřít, nicméně podle koordinátorky Nezmeškalové musí propouštět pracovníky. Už před pandemií fungovala řada z nich na dobrovolnosti, teď se počet lidí, kteří je udržují v chodu ve svém volném čase, ještě zvýší.

Pandemie a ochranné uzávěry přitom přinesly stanicím ještě jednu nečekanou novinku: hodně práce. Lidé trávili víc času v přírodě, a tak nacházeli i více zvířat v nouzi. A často také zvířata, která v nouzi vůbec nebyla, nebo zkrátka nebyla případ pro záchranáře.

“Že lidé ochotněji volají, z velké části způsobuje spíš fakt, že přestávají rozumět přírodě, chápat základní vztahy a poznávat i nejběžnější druhy. A volají s banalitami. Třeba že mají na zahradě orla, a on tam pak sedí holub,” řekla už v loňském rozhovoru s Respektem Zdeňka Nezmeškalová - a vyjasnila, že se nejedná o nadsázku.

V každém případě s menším rozpočtem a méně lidmi musely stanice obstarat více zvířecích klientů a pacientů. V Praze jich záchranáři za loňský rok ošetřili víc než pět tisíc, to je druhé nejvyšší číslo v historii. A po těžkém roce 2020 může přijít ještě těžší letošek.

Pravidelná ministerská dotace ve výši 17 milionů sice stanicím dorazí i letos. Ale stejně jako zbytek neziskovek musí sestavovat rozpočet z roku na rok - a podle Zdeňky Nezmeškalové se může stát, že letošní rok bude pro zvířecí záchranáře ještě hubenější než ten loňský.