Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Tendr na Dukovany projedná mimořádná Bezpečnostní rada státu

Podle šéfdiplomata Tomáše Petříčka by oslovení vybraných uchazečů bylo "de facto vyhlášením" výběrového řízení

Jaderná elektrárna Dukovany • Autor: Matěj Stránský
Jaderná elektrárna Dukovany • Autor: Matěj Stránský

Aktualizace a nový titulek, 26. března 13:00: O postupu ministra Havlíčka jednali během pátku poslanci a výsledkem bouřlivého střetu mezi opozicí a vládou je, že Havlíček zatím ČEZ nevyzve, aby kvůli dostavbě Dukovan oslovil čtyři uchazeče a poslal jim bezpečnostní dotazník. Premiér Babiš na pondělí k tématu svolal Bezpečnostní radu státu a následně by se dalším postupem v tendru měla zabývat vláda.

Příprava tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany by mohla nabrat na obrátkách. Podle několika zdrojů Respektu a Aktuálně.cz, které mají informace o průběhu zakázky, ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zvažuje možnost, že by polostátní firma ČEZ mohla na pokyn jeho úřadu v blízké době oslovit vybrané uchazeče včetně ruského Rosatomu a zaslat jim zadávací dokumentaci.

Konkrétně by prostřednictvím zadávací dokumentace mohly být osloveny čtyři firmy - z USA, Francie, Koreje a právě Ruska, které přitom podle tajných služeb představuje bezpečnostní riziko pro stát, ale prosazuje ho prezident Miloš Zeman. Součástí dokumentace by měl být bezpečnostní dotazník, který by uchazeči měli do půl roku vyplnit, a ministerstvo by pak mohlo argumentovat, že je tím ošetřena bezpečnost zakázky.

Možnost taktizování

Spor se zřejmě povede o to, jestli by tento krok znamenal formální zahájení soutěže, či ne. „Oficiální zahájení tendru bude poté, co obdržíme podklady, které od potencionálních účastníků požadujeme. V tuto chvíli zahajujeme proces bezpečnostního posouzení, konečný seznam uchazečů a souhlas se zahájením tendru učiní vláda, poté, co bude mít od všech požadované podklady. Na harmonogramu se nic nemění,“ řekl Respektu a Aktuálně.cz ministr Havlíček.

Na doplňující otázku, zda dá pokyn ČEZ, aby zaslal čtyřem uchazečům včetně Rosatomu zadávací dokumentaci a požádal je o vyplnění bezpečnostního dotazníku, pak řekl ministr „ano“. Opozice i bezpečnostní experti se obávají, že zasláním zadávací dokumentace Rosatomu by se stát zavázal k další spolupráci na zakázce - a kdyby byla firma v budoucnu vyřazena, mohla by žádat vysoké odškodnění.

Vzhledem k tomu, že by firmy měly na vyplnění zmiňovaného dotazníku půl roku, jak ministerstvo údajně zvažuje, odsouvalo by to nicméně finální rozhodnutí o zakázce až po parlamentních volbách.  Premiér Andrej Babiš již v minulosti řekl, že nechce v zakázce kvůli její nepřipravenosti spěchat, prezident zastává opačný postoj.

Zvažované aktuální oslovení několika uchazečů by tak mohlo představovat vstřícný krok k Hradu, který bude rozhodovat o tom, kdo bude ve volbách pověřen sestavením vlády. Aktuální plán ministerstva průmyslu každopádně počítat s tím, že kompletní nabídky by měli uchazeči dodat až šest měsíců po volbách - což by Babišovi zároveň umožňovalo taktizovat a teoreticky ještě některé firmy vyřadit.

Faktem je, že už nyní chce vláda tendr vypsat mimo mantinely zákona o veřejných zakázkách. To může udělat uplatněním bezpečnostní výjimky, která dovoluje nepozvat do soutěže problematické uchazeče. Ministři však zatím postupují v jejím naplnění jen formálně, a existuje tak podezření, že někteří z nich by mohli s odvoláním na bezpečnostní výjimku pozvat do zúženého tendru pouze vytipované uchazeče včetně rizikového Rosatomu.

Podle informací Respektu a Aktuálně.cz nyní Evropská komise upozornila české ministerstvo průmyslu na to, že když už se vláda rozhodla postupovat podle kritéria o bezpečnostní výjimce, měla by také bezpečnostní aspekty začít zohledňovat. To dosud neudělala. Komise přitom bude ve finále posuzovat, zda polostátní firma ČEZ postupuje legálně a podle českým státem vytýčené zadávací procedury.

Nižší cena

Legislativa za určitých okolností připouští možnost, kdy stát nemusí být svázaný pravidly běžně platnými pro vypisování veřejných zakázek. Využívá toho například ministerstvo obrany, aby se vyhnulo tomu, že armádě techniku dodají nepřátelské mocnosti, které by se mohly hlásit do otevřených tendrů. Má to ale dvě podmínky: musí jít o bezpečnost státu, a navíc neexistuje možnost vyřešit nákup jinak.

Tři na sobě nezávislé zdroje Respektu a Aktuálně.cz potvrdily, že 12. března dorazil na ministerstvo průmyslu e-mail z Evropské komise. Brusel v něm vládu varuje, že dostatečně neprokázala, že splňuje hned první podmínku. A pokud to kabinet ne napraví, zakázka, která má pomoci vyřešit energetickou budoucnost Česka, může v Evropské komisi na paragrafech ztroskotat.

Premiér Andrej Babiš, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na jaderné konferenci ve sněmovně • Autor: ČTK
Premiér Andrej Babiš, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na jaderné konferenci ve sněmovně • Autor: ČTK

České tajné služby v analýzách označily za hrozbu, pokud stát do soutěže pustí Rusko a Čínu, což by výjimku ze zákona pro tendr ospravedlňovalo. Vláda ovšem dodnes nerozhodla o tom, že tyto nepřátelské mocnosti vyloučí. Komise tak varuje, že kabinet nevysvětlil, proč přesto z bezpečnostních důvodů nejde transparentní cestou zadání podle zákona o veřejných zakázkách.

Proti vyloučení Ruska je ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Argumentuje tím, že vyšší konkurence v soutěži zajistí výslednou nižší cenu. To ale už v dopise, který zveřejnily Aktuálně.cz a Respekt popřel přímo vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Havlíček po lednovém jednání s opozicí, která tendr kvůli bezpečnostním hrozbám blokuje, řekl, že by bylo možné vyloučit předem Čínu. O to nejasnější je ovšem zdůvodnění, proč by v soutěži mělo zůstat Rusko. České tajné služby i bezpečnostní experti varovali před oběma mocnostmi.

Signály, že postup české vlády v klíčovém tendru se může střetnout s Evropskou komisí, má kabinet od roku 2018. Aktuálně.cz už tehdy upozornilo, že před tím varovala místopředsedkyně antimonopolního úřadu Eva Kubišová.

Na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVJN) - který tendr připravoval - donesla seznam judikátů Soudního dvora Evropské unie, u něhož se v podobných případech pokoušely jiné státy bránit proti rozhodnutí EU. A podle Kubišové zamítavé verdikty dokazovaly vysoké riziko, že její úřad či Evropská komise tendr nakonec smetou. Redakce má její soupis k dispozici. Sama Kubišová nyní Aktuálně.cz řekla, že si na to nevzpomíná.

Zájem státu

Antimonopolní úřad, část jehož vedení nyní policie vyšetřuje kvůli podezření z možné korupce, na žádost ČEZ následně loni v červnu vypracoval opačné stanovisko - a možnost vyhnout se zákonu o veřejných zakázkách připouští. Potvrdil to mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Pod vyjádřením je podepsaný Hynek Brom, první zástupce končícího šéfa úřadu Petra Rafaje a kolega Kubišové. „Výše naznačené skutečnosti by skutečně mohly být použitelným důvodem pro uplatnění výjimky,“ odepsal Brom firmě ČEZ.

Soulad tendru se zákonem bude antimonopolní úřad posuzovat znovu. Poslední slovo v tom bude mít jeho nový předseda Petr Mlsna. Toho vláda jmenovala potom, co jej za svého favorita označil prezident Miloš Zeman. Jak vláda vyřeší možný konflikt se zákonem, Evropskou komisí i varováním bezpečnostních složek, zatím stále není jasné.

Vicepremiér Karel Havlíček • Autor: ČTK
Vicepremiér Karel Havlíček • Autor: ČTK

Na to, že zadávací dokumentace zakázky je ve střetu s bezpečnostními varováními, upozornila loni na podzim pracovní skupina složená z expertů ministerstev vnitra a zahraničí, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

„Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje,“ uvádí mimo jiné analýza, kterou jako první zveřejnil Radiožurnál. Aktuálně.cz a Respekt ji má k dispozici. Rusko a Čínu předem nezmiňuje. V utajených vládních dokumentech se však mluví přímo o těchto zemích.

S Havlíčkovým manévrem nesouhlasí ani ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Oslovení čtveřice uchazečů o Dukovany takzvaným "bezpečnostním dotazníkem“ je de facto vyhlášením tendru. Nechápu, proč ČEZ a MPO ignorují zprávy bezpečnostních složek našeho státu. Doporučení nezvat do tendru firmy ze zemí, s nimiž Česká republika nemá přátelské vztahy, je srozumitelné každému. Požadoval jsem, aby se o tendru jednalo na vládě, která nese konečnou politickou odpovědnost. Zároveň jsme hledali politickou shodu napříč stranami, protože stavba jaderné elektrárny je projekt na dvacet let. Krok, který MPO zvolilo, ohrožuje naši zemi a v konečném důsledku povede k tomu, že se z jaderné energetiky stane politické téma. Tohle není cesta, jak pomoci projektu Dukovany 5, tohle je způsob, jak zabít jadernou energetiku v ČR," řekl Respektu a Aktuálně.cz

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pak v dopise zaslaném ministru Havlíčkovi zdůraznil, že pokud připomínky bezpečnostní komunity nebudou do tendru zapracovány, ohrožuje to následně možnost použití zmiňované výjimky. „Důsledné zapracování je důležité nejen z pohledu bezpečnosti státu, ale také proto, aby byl naplněn zákonný důvod pro využití bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek a byla tak zajištěna možnost postupu podle této výjimky, což je klíčovým zájmem státu i investora,“ napsal Hamáček.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].