Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Miliardář Křetínský si k elektrárnám přikoupil americké tenisky a britskou poštu

Koronavirus míchá pořadím největších boháčů v Česku i ve světě

Daniel Křetínský • Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Daniel Křetínský • Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Zprávy o tom, jak se daří největším boháčům tohoto světa, ustoupily během koronavirové pandemie trochu do pozadí. Je to celkem logické – ve chvíli, kdy jde o zdraví, případně o pracovní místo, nepatří informace o situaci miliardářů mezi naše hlavní starosti. Nyní je však přinejmenším první vlna koronaviru za námi, což je také příležitost nahlédnout, jak se největším českým i světovým boháčům v posledních třech krizových měsících dařilo. Jejich chování, obchodní úspěchy či případná oslabení můžou leccos napovědět o dnešním světě i o blízké budoucnosti.

Jedním z lidí, kteří se v uplynulých týdnech řídili známým heslem „krize je příležitost“, byl rozhodně třetí nejbohatší muž v Česku a majitel mezinárodního energetického kolosu EPH Daniel Křetínský. Ačkoli se sám nakazil koronavirem, o čemž poskytl rozhovor svému deníku E15, strávil dobu izolace investováním. Podnikatel, jehož hlavní byznys po celé Evropě tvoří výroba elektřiny, těžba uhlí či přeprava plynu, tak během posledních tří měsíců výrazně rozšířil pole působnosti.

Patrik Tkáč • Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Patrik Tkáč • Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Křetínský prostřednictvím firmy Vesa, kterou spoluvlastní s Patrikem Tkáčem, nejdříve na začátku května koupil podíl v Royal Mail, tedy v britské královské poště. Sice jde jen o šest procent, ale i tak se český miliardář a jeho kolegové rázem stávají třetím nejvýznamnějším akcionářem v podniku, který má pětisetletou historii. Britský tisk se proto – podobně jako předloni ten francouzský při Křetínského mediálních nákupech - ptá: Kdo je onen Východoevropan, jenž chce koupit firmu, která je úzce spjatá s naší národní identitou, a co s ní chce udělat?

Miliardář však své akvizice většinou nekomentuje - a ani tenhle případ nebyl výjimkou, o Křetínského záměrech jsme se nic moc nového nedozvěděli. O pár dní později se objevila zpráva, že Křetínského fond Vesa koupil podíl také v americké síti obchoďáků Macy’s. A v půlce května pak miliardář koupil šestiprocentní podíl v další americké firmě, tentokrát ve společnosti Foot Locker, která má po celém světě včetně Česka tisíce obchodů s teniskami. Celkově jde během krátké doby o investice v hodnotě skoro deset miliard korun.

Koupit ve slevě

Co Křetínský všemi těmito nákupy sleduje? Jednoduchá odpověď zní zisk. Všechny tři firmy, v nichž Křetínský investoval, mají společné to, že hodnota jejich akcií od začátku roku klesla o několik desítek procent. Americké kamenné prodejny Foot Locker zažily kvůli karanténním opatřením velký výpadek v tržbách, což se podepsalo i na ceně jejich akcií. Britská Royal Mail nicméně oslabila ještě před příchodem koronaviru kvůli problémům na domácím trhu, kde tradiční poštovní firma dokáže stále hůř konkurovat alternativním doručovatelům. Také americký řetězec obchoďáků Macy’s byl ve velkých problémech už před pandemií. Ikonická firma, která na Manhattanu od roku 1924 provozuje kdysi největší obchodní dům světa, se v posledních letech potýká s krizí identity: nedokáže konkurovat on-line obchodům ani se výrazně odlišit nabídkou zboží od konkurence.

Křetínský se však zjevně spoléhá na to, že mu vyjde strategie, kterou používá i v energetice - koupit ve slevě firmy, které vypadají slabě, a vsadit na to, že zase porostou. S touto taktikou koupil během posledních pěti let třeba hnědouhelné doly či tepelné elektrárny v Německu, které s ohledem na všeobecně očekávaný světový odklon od uhlí nikdo příliš nechtěl a neviděl v nich hodnotu. Na finální oznámkování těchto investic je ještě brzy - zatím se však zdá, že Křetínskému vycházejí, protože Německo plánuje majitelům uhelných zdrojů na jejich útlum přispět obrovské částky. Také firmy jako Macy’s nebo Royal Mail působí na první pohled jako podniky, jejichž obchodní model je zastaralý a příliš se nehodí pro 21. století. A je tedy otázka, z čeho Křetínský usuzuje, že by jejich hodnota mohla znovu vzrůst, případně jak to coby minoritní akcionář ovlivní.

Jak již bylo řečeno, Křetínský své nákupy před médii nezdůvodňuje, při pohledu na jeho byznys je ale zřejmé, že hlavně v posledních letech rozšiřuje pole působnosti mimo energetiku. „Co se týče diverzifikace, pak nákupy z poslední doby naznačují náš směr,“ řekl v jednom z mála rozhovorů, který dal letos v dubnu agentuře Reuters s tím, že podrobnosti přidá později. O pár dní poté přišly nákupy v Británii a USA.

Petr Kellner
Petr Kellner

Do obchodních řetězců začal Křetínský významně investovat už v posledních dvou letech, kdy koupil podíl v českém on-line obchodu Mall.cz, v německém obchodním řetězci Metro nebo francouzské síti obchodů Casino. Také mediální nákupy ve Francii a Německu Křetínský uskutečnil v posledních dvou letech. Jeho riskantní obchodní strategie mu však zatím - zdá se – vychází. Jak nedávno spočítal časopis Forbes, Křetínský navzdory koronakrizi v žebříčku nejbohatších Čechů oproti loňsku poskočil z pátého na třetí místo a hodnota jeho majetku dosáhla 3,4 miliardy dolarů.

Kdo z českých miliardářů naopak během koronavirové krize zchudl, je majitel skupiny PPF Petr Kellner, jehož prodej spotřebitelských půjček prostřednictvím firmy Home Credit v Číně výrazně zasáhla epidemie. Podle světového žebříčku Forbes zchudl Kellner meziročně o 0,6 miliardy dolarů a hodnota jeho majetku činí nyní 14,9 miliardy dolarů. Pohoršil si také Andrej Babiš - jeho Agrofert (zaparkovaný ve svěřenském fondu) působí převážně v Česku a jeho hodnotu tak významně ovlivňuje kurz koruny, která vůči ostatním měnám během koronakrize klesala. Babiš tak podle Forbesu spadl na celkové čtvrté místo mezi českými boháči.

Mocnější než dřív

Výrazné změny v hodnotě majetku miliardářů přinesla koronakrize také v USA. Jak před několika dni informovala americká média, 600 amerických top miliardářů od půlky března do půlky května zbohatlo o 434 miliard dolarů. Vyplývá to ze zprávy Americans For Tax Fairness, kterou vypracoval Institute for Policy Studies.

Jeff Bezos • Autor: REUTERS
Jeff Bezos • Autor: REUTERS

Zatímco 38 milionů Američanů se přihlásilo o podporu v nezaměstnanosti, 600 nejbohatších lidí si během pouhých dvou měsíců zvětšilo majetek v součtu o 15 procent. Největšími vítězi krize v USA jsou Jeff Bezos (Amazon) a Mark Zuckerberg (Facebook), kteří během posledních dvou měsíců velmi zbohatli. Hodnota majetku Jeffa Bezose, který je nejbohatším mužem světa, od půlky března do půlky května vzrostla o 34,6 miliard dolarů, v případě Zuckerberga to bylo o 25 miliard. Majetek se naopak nejvíce zmenšil podnikatelům působícím v cestovním ruchu či hotelnictví.

Americká čísla naznačují i několik trendů: ukazují, že nerovnost v USA se vlivem pandemie výrazně zvýší. Z toho, jakým boháčům nejvíce roste majetek, se také ukazuje, že krize nejvíce pomohla těm, kteří byli nejsilnější už před ní, tedy velkým technologickým firmám, kterým se přezdívá Big Tech. Kromě Facebooku a Amazonu během pandemie rostly akcie firem Apple, Microsoft či Google.

Už před nástupem pandemie se přitom v USA i v Evropě mluvilo o tom, že tyto firmy jsou příliš velké, příliš mocné, a nepodléhají přitom žádné kontrole. Stále více komentátorů v USA se shoduje, že tento trend se s krizí spíše posílí a Big Tech budou ještě mocnější než kdykoli dříve. Navzdory mnoha úvahám o tom, jak bude svět po krizi jiný, se ukazuje, že v mnoha ohledech bude ještě stejnější než předtím.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].