Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Volby nebudou. Lukašenkův režim přešel po zaváhání do protiofenzivy

Běloruská policie začala zatýkat hlavní tváře protestního hnutí

Prezident Lukašenka na záběrech běloruské státní televize • Autor: AP/ČTK
Prezident Lukašenka na záběrech běloruské státní televize • Autor: AP/ČTK

Ještě před týdnem to vypadalo, že autoritářský režim běloruského prezidenta Aljaksandra Lukašenky se po 26 letech existence rychle blíží ke svému konci: v ulicích měst demonstrovaly statisíce lidí za svobodné volby a k protestujícím se přidávaly i dosavadní opory režimu, tedy dělníci v továrnách. Symbolický byl v tomto směru okamžik, kdy Lukašenka přišel minulé pondělí diskutovat s dělníky Traktorových závodů v Minsku.

Zaměstnanci této dříve loajální továrny prezidenta místo podpory vypískali, zahnali ho do soukromé helikoptéry a prakticky ho donutili uprchnout. Byl to právě tento okamžik, díky kterému mnoho zahraničních komentátorů začalo situaci v Bělorusku přirovnávat k Rumunsku, jehož obyvatelé před třiceti lety za podobných okolností sesadili (a poté i s manželkou popravili) nenáviděného diktátora Nicolae Ceaușesca.

O týden po zmíněné scéně v továrně a čtrnáct dnů od vypuknutí celonárodních protestů po zjevně zfalšovaných volbách je ale situace v Bělorusku trochu jiná. Na minském náměstí Nezávislosti o uplynulém víkendu sice opět protestovaly desetitisíce lidí, a podle opozice měla nenásilná demonstrace dokonce čtvrtmilionovou účast - Lukašenkův autoritářský režim však dál pevně drží moc v rukou a jeho klíčové opory, tedy armáda a policie, mu zatím zůstávají věrné. Naopak se zdá, že režim po chvilkovém zaváhání z minulého týdne přechází do protiofenzivy.

Zatímco o víkendu statisíce lidí v ulicích Minsku opět skandovaly „Odejdi“, Lukašenka se nechal natočit štábem státní televize, jak v helikoptéře prolétá nad městem a davy pod sebou označuje za „krysy“. Když poté vrtulník přistál před prezidentskou rezidencí, Lukašenka z něho vystoupil oblečený do neprůstřelné vesty se samopalem v ruce. Záběry, které měly stárnoucího diktátora zjevně ukázat jako muže činu, pak v neděli běloruská státní televize odvysílala. Prezident zároveň demonstrujícím vzkázal, že po víkendu v zemi obnoví pořádek.

A zatím to vypadá, že tento slib se Lukašenka rozhodl opravdu splnit -  policie ihned po víkendu začala zatýkat čelní představitele protestního hnutí. Jeho hlavní tvář, kterou je Lukašenkova vyzývatelka a podle mnoha Bělorusů skutečná vítězka voleb Svjatlana Cichanouska, sice zůstává v litevském exilu, na místě ji však zastupuje tzv. Koordinační výbor, který se snaží částečně organizovat opoziční dění v zemi. Právě zástupce tohoto pětatřicetičlenného výboru začala policie po víkendu zatýkat. V pondělí zadržela členku výboru a Cichanouské důvěrnici Olgu Kovalkovou i dalšího člena Sergeje Dylevského.

Oba dva opozičníci byli zatčeni před zmíněnou továrnou v Minsku, odkud před týdnem ponížený Lukašenka prchal. Policie v pondělí zatkla také Anatolije Bokana, šéfa stávkujících dělníků v továrně na zemědělská hnojiva. Jsou to přitom právě dělníci, kteří jsou pro úspěch protestního hnutí klíčoví, protože svým stávkováním můžou ochromit ekonomický chod země a vládu přinutit jednat.

Dva týdny po vypuknutí protestů za svobodné volby ale není vůbec jisté, jakým směrem se bude situace v Bělorusku dál vyvíjet. Nedělní demonstrace ukázaly, že protestujícím zatím nedochází dech a dá se čekat, že příští víkend opět vyjdou do ulic. Řada dělníků z továren na straně demonstrantů stále zůstává - byť v rozhovorech říkají, že je na ně vyvíjen stále větší tlak, aby se vrátili do práce.

Silové složky a většina vládnoucí elity včetně většiny státních úředníků ale zůstává na straně režimu. „Zatímco řada státních podniků pod tlakem svých zaměstnanců působí, že režim opustily, státní instituce na opačnou stranu nepřeběhly,“ píše v komentáři pro EU Observer Michael Meyer-Resende. „Země se tak ocitla ve stavu patu: na jedné straně stojí ulice a na druhé státní instituce,“ shrnuje komentátor situaci v Bělorusku.

"Půjdeš do práce pro diktátora? Stávka - to je naše odpověď," prohlásil na demonstraci vůdce stávkového výboru v minské továrně na traktory. Fabriku, jejíž zaměstnanci se účastní protestů, nařídil Lukašenka od pondělí uzavřít. • Autor: REUTERS
"Půjdeš do práce pro diktátora? Stávka - to je naše odpověď," prohlásil na demonstraci vůdce stávkového výboru v minské továrně na traktory. Fabriku, jejíž zaměstnanci se účastní protestů, nařídil Lukašenka od pondělí uzavřít. • Autor: REUTERS

Stále více se proto objevuje otázka, jak dlouho protestnímu hnutí ještě vydrží chuť chodit demonstrovat do ulic a riskovat tím násilí ze strany bezpečnostních složek, uvěznění nebo i smrt. Obzvláště v situaci, kdy režim dál odmítá s protestujícími vyjednávat. Hlavní představitelka opozice Cichanouska, která po zfalšovaných volbách uprchla do Litvy, v pondělí přesto řekla polskému deníku Gazeta Wyborcza, že doufá, že se jí podaří s běloruským režimem zahájit vyjednávání o dalším postupu.

Prvním bodem by podle ní mělo být propuštění politických vězňů, hlavním cílem je potom uspořádání nových voleb. Vyjednávání, která k dosažení těchto cílů povedou, by měl podle ní vést zmíněný Koordinační výbor, právě jeho členy však režim začal zatýkat. Lukašenka zároveň vytrvale opakuje, že nové volby pořádat nehodlá a protestující davy označuje za „krysy“ řízené ze Západu.

Evropská unie sice označila běloruské volby za zfalšované a proti představitelům autoritářského režimu chystá vlnu ekonomických sankcí, k dalším konkrétním krokům ale evropské země nepřistoupily. Rusko, které je dlouholetým spojencem Lukašenkova režimu, volby naopak uznává a jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí uvedl, že situace v Bělorusku se „postupně stabilizuje“.

Vladimir Putin zároveň Lukašenkovi v případě potřeby nabídl vojenskou pomoc. A minulý týden se ukázalo, že tato pomoc nemusí být jen vojenská – když na protest proti Lukašenkovi rezignovala řada novinářů z běloruské státní televize, ihned byli nahrazeni pracovníky dovezenými letadlem z Ruska. Právě tato podpora je podle komentátora Gazety Wyborczy Wacława Radziwinowicze klíčovou příčinou, která dodala slábnoucímu Lukašenkovi sebevědomí k aktuální protiofenzivě.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].