Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Ivan Bartoš dál povede Piráty

Opět se ukázalo, že většina členů strany souhlasí s vládním angažmá

Autor: Milan Bureš
Autor: Milan Bureš

V sobotu brzy odpoledne se Piráti dozvěděli, že je dál povede v roli předsedy strany jejich dosavadní jednička Ivan Bartoš. Na celostátním fóru v Pardubicích se původně měli straníci sejít osobně, nakonec koronavirová opatření způsobila, že přítomni byli na místě pouze kandidáti, ostatní sledovali přenos na internetu a volili dálkově.

Voleb se účastnilo velké množství členů, jen o 134 lidí méně, než nedávno hlasovalo ve vnitrostranickém referendu o tom, zda mají Piráti přijmout účast v koaliční vládě - to bylo dosud početně rekordní hlasování. V sobotu bylo při volbě předsedy odevzdáno 948 hlasů, z toho jich 662 získal Ivan Bartoš. Volbu vyhrál až v druhém kole, v tom prvním překročil hranici poloviny odevzdaných hlasů i senátor Lukáš Wagenknecht, který tak s Bartošem postoupil do druhého kola.

Fakt, že poloviční hranici mohou překročit v prvním kole hned dva kandidáti, je dán tím, že členové měli v prvním kole možnost dát hlas zároveň jednomu i druhému, respektive každému ze čtyř kandidujících lidí, kteří se o post předsedy ucházeli. Dalšími dvěma kandidujícími, kteří vypadli hned v prvním kole, byla členka republikového výboru Jana Michailidu, která minulý týden získala pozornost veřejnosti svým doznáním, že je “přesvědčením komunistka”, a ostravský Pirát David Witosz.

Volba předsedy a vítězství Ivana Bartoše ukázalo, že kritické hlasy, které zpochybňují účast v koaliční vládě Petra Fialy, jsou v menšině. Představitelem proudu kritizujícího vládní angažmá byl Lukáš Wagenknecht: ve své řeči a odpovědích na dotazy členům zopakoval, že Piráti jsou ve vládě “pouhý přívěsek”, a sdělil, že ani spojenectví se STAN není projevem spojení liberálních sil - protože v Senátu politici Starostů a nezávislých vystupují konzervativně.

Téma voleb, které pro Piráty dopadlo ziskem pouhých 4 poslaneckých mandátů, se prolínalo všemi projevy a vystoupeními. Ivan Bartoš označil výsledek za neúspěch. “Nesu na neúspěchu podíl viny,” prohlásil v úvodním příspěvku. A sdělil spolustraníkům, že smyslem politiky a Pirátské strany je měnit v zemi věci k lepšímu - což lze pokládat za příspěvek k debatě, která stále u Pirátů probublává, tedy zda účast v konzervativněji laděné vládě nenaruší “pirátskou ideovou čistotu”.

Piráti se začali zabývat i strategií pro podzimní komunální a senátní volby, na programu celostátního fóra je rovněž představení kandidátů a kandidátek na primátorky a primátory. Zklamání z toho, že spojení se Starosty a nezávislými ve sněmovních volbách přineslo nakonec kvůli kroužkování nízký počet poslanců pro Piráty neznamená, jak na fóru zaznělo, že by se v komunálních a senátních volbách nespojovaly síly i se STAN či jinými stranami. Dál mohou vznikat společné kandidátky.

Kromě personálních voleb hlasovali Piráti i o nových stanovách, kde největší změnou bylo navýšení počtu místopředsedů. Nové znění stanov ale nedostalo v hlasování potřebnou podporu, proto nakonec Piráti vybírali - stejně jako dosud - po bok předsedovi Bartošovi jen další čtyři členy předsednictva. Zvýšení počtu místopředsedů nahrávalo tomu, že se do vedení strany dostane více lidí ze skupiny, která například aktivně vystupovala proti účasti Pirátů v koaliční vládě, nebo nepovažovala za problém, že kandidátka Jana Michailidu usilovala o post předsedkyně strany poté, co se veřejnost dozvěděla, že její vnitřní přesvědčení je “komunistické v původním smyslu, demokratickém”.

Nakonec se v předsednictvu nikdo takový neobjevil, členové kandidáty tohoto typu v hlasování odmítli. Prvním místopředsedou Pirátské strany se stal europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Druhou místopředsedkyní zvolili Piráti Hanu Hajnovou, náměstkyni hejtmana kraje Vysočina. Třetí místopředsedkyní je zastupitelka Prahy 21 Blanka Charvátová, posledním zvoleným členem předsednictva se stal bývalý poslanec Martin Jiránek. Toto vedení by mělo Pirátům vydržet po dva roky, další volby vedení jsou naplánována na rok 2024.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].