Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Interní průzkum ministerstva: Češi nechtějí, aby Dukovany dostavěl Rosatom

Nejsilněji veřejnost vnímá Moskvu jako nepřímou hrozbu v podobě energetické závislosti a šíření falešných zpráv

Reaktorový sál, Dukovany • Autor: Matěj Stránský
Reaktorový sál, Dukovany • Autor: Matěj Stránský

Respekt a Aktuálně.cz získaly interní průzkum ministerstva zahraničí, jenž mezi obyvateli Česka zjišťoval, jak veřejnost vnímá Rusko a politiku vůči němu. Plyne z něj, že Češi se bojí energetické závislosti na této východní zemi a odmítají, aby jadernou elektrárnu v Dukovanech stavěl tamní Rosatom. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) přitom vyloučení Rusů ze soutěže o zakázku za 200 miliard odmítá a prezident Miloš Zeman už dříve řekl, že by ji mělo Rusko dostat napřímo.

Sociologický průzkumu si pro interní potřebu nechal Černínský palác v listopadu 2020 zpracovat agenturou STEM. Redakce výsledek získaly na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomu, aby Rusko elektrárnu dostavělo, se staví 72 procent lidí. Naopak jednoznačně pro svěření zakázky Rosatomu je 6 procent dotázaných. 59 procent lidí je zároveň pro to, aby se Česko pokoušelo snížit dovoz paliv a surovin z Ruska.

Češi se dle svých odpovědí nebojí ani tak ruské jaderné síly či velmocenských ambicí. Rusko pro ně není přímou hrozbou. „Nejsilněji česká veřejnost vnímá Rusko jako nepřímou hrozbu v podobě energetické závislosti či z Ruska vedeného šíření falešných zpráv a manipulace veřejného mínění," shrnují odborníci ve výzkumu, který je pojmenovaný „Postoje české veřejnosti k Rusku“.

„Energetická bezpečnost se objevila na prvním místě v souvislosti s obavami Čechů a je to další podpora pro mé tvrzení, že tento tendr nemůže být jen o penězích. Že musíme vzít v potaz bezpečnostní varování,“ potvrdil Respektu a Aktuálně.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Ne všichni členové vlády to ale vidí stejně. Zmiňovaný ministr Havlíček argumentuje, že Rusko by se jaderné soutěže mělo účastnit kvůli tomu, že to zvýší konkurenci mezi uchazeči a povede to k lepším cenovým nabídkám pro stát. To už však podle dřívějšího zjištění Aktuálně.cz a Respektu popřel vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl.

Prezident Ruska Vladimir Putin přijal 21. listopadu 2017 ve své černomořské rezidenci v Soči Miloše Zemana • Autor: ČTK, Šimánek Vít
Prezident Ruska Vladimir Putin přijal 21. listopadu 2017 ve své černomořské rezidenci v Soči Miloše Zemana • Autor: ČTK, Šimánek Vít

V rozhovoru pro Radiožurnál Havlíček před týdnem řekl, že výslednou podobu tendru možná nebude schvalovat vláda, ale bude stačit jen souhlas jeho ministerstva průmyslu. Spekuluje se, že Rusko v soutěži nechce ani Andrej Babiš, ale taktizuje kvůli prezidentovi, na němž bude po podzimních volbách závislý, aby ho opět pověřil coby premiéra sestavením vlády.

Prezidentova pozice je jasná: když byl v Dukovanech v roce 2017, řekl, že by nebyl proti tomu, kdyby zakázku dostali Rusové i bez výběrového řízení. Před týdnem se Zemanův expertní tým usnesl na tom, aby se tendr vypsal co nejdříve. A zároveň vládu vyzval, aby žádného uchazeče dopředu nevylučovala. V poradním orgánu prezidenta sedí mimo jiné i kancléř Vratislav Mynář a jeho poradce Martin Nejedlý.

Právě Nejedlý loni v listopadu odcestoval bez vědomí vlády do Ruska a jednal s blízkým poradcem prezidenta Vladimíra Putina. Stalo se tak krátce potom, co premiér Babiš připustil, že tendr není dostatečně připravený a bylo by lepší vypsat ho až po volbách. Nejedlý ovšem popíral, že by v Rusku řešil právě jádro. Aby se tam uprostřed pandemie koronaviru dostal, musela se v jeho cestě angažovat ruská vicepremiérka. Zápis, který posléze Nejedlý na Hradě nechal sepsat, celou návštěvu vykresluje jen jako zdvořilostní.

Senát následně cestu odsoudil s tím, že do Ruska odjel muž bez bezpečnostní prověrky, který prezidentovi radí jen na dobré slovo, a narušil tak jednotnost české zahraniční politiky. Podle průzkumu veřejného mínění ministerstva zahraničí si přitom 46 procent Čechů myslí, že zahraniční politiku vůči Rusku by měl určovat ministr zahraničí. V případě prezidenta a vlády je to jen zhruba pětina lidí.

„Výzkumem jsme chtěli zjistit i to, jak silné slovo má v očích veřejnosti ministr zahraničí v zahraničních otázkách. Občas se objevují názory, že diplomacii tady dělá Úřad vlády nebo Pražský hrad. Ale nejedná se evidentně o většinový názor,“ komentuje to ministr Petříček.

„Česká veřejnost velkou většinou podporuje společný postup ústavních činitelů vůči Rusku. Volání po společném postupu je sice o něco slabší v případě spolupráce členů Evropské unie, přesto i zde přesvědčivě převládá,“ zhodnotili výsledky výzkumníci.

Vláda loni v létě schválila, že vyšle šéfa zahraničního odboru Rudolfa Jindráka na konzultace, které by měly zlepšit vztahy s Ruskem. U veřejnosti ale tento krok neměl ohlas: 85 procent dotázaných o konzultacích nikdy neslyšelo. A přesnou představu, čeho se týkají, mělo jen jedno procento lidí.

Výzkumníci v průzkumu zpochybňují rovněž představu o společnosti rozdělené ve vztahu k Rusku. „Rozdělení ve smyslu Západ versus Rusko v české společnosti v podstatě neexistuje. Vztah k Západu je silnější a vřelejší a určuje veřejnou debatu,“ shrnují.

Rusko je lidmi v průzkumu hodnoceno hůře než západní země. Pozitivně ho vnímá 44 % lidí oproti 80 % pro státy západní Evropy. Pro uznání Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym by bylo 31 procent lidí, odmítá to naopak 57 procent dotázaných. Vracet na náměstí v Praze 6 by se neměla ani socha maršála Koněva, jejíž odstranění Rusko rozlítilo - pro je 37 procent lidí, proti 55 procent.

Česká veřejnost také mírnou většinou (54 %) souhlasí s uplatňováním sankcí vůči Rusku. Polovina zpovídaných o nich nicméně nikdy neslyšela. „Potvrzuje se tak, že sankce a s nimi spojené události nejsou v současnosti pro českou veřejnost celospolečenským tématem,“ uvádějí sociologové STEM.

Ministerstvo zahraničí dává najevo, že se bude daty řídit. „Data jsme využili v rámci průběžné aktualizace diplomatické strategie v bilaterálních vztazích. Poskytla také cenné poznatky pro zlepšení komunikace jednotlivých kroků MZV v rámci česko-ruských vztahů,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Postoje české veřejnosti k … by Pavel Kroulík

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].