Farmakologické přerušení těhotenství je často dražší než miniinterrupce

Se zpřísněním podmínek pro interrupce v Polsku, které začaly platit v lednu 2021, se otevřela také otázka legislativního vymezení i praktického výkonu potratů v Česku. Zjistilo se totiž, že není jasno v tom, za jakých podmínek mohou Polky zákrok v českých zařízeních podstoupit.

Podle právního výkladu, který zastává zdejší ministerstvo zdravotnictví, ombudsman či řada expertů na evropské právo, mohou všechny občanky zemí EU na potrat v Česku, i když zde nemají trvalý pobyt. Podle druhého výkladu, k němuž dospěla Česká lékařská komora (ČLK), je naopak trvalý pobyt podmínkou, tudíž nelze zemi jen na několik dní navštívit kvůli interrupci. ČLK ani ministerstvo ovšem neměly přehled o tom, jakým výkladem se tuzemská zdravotnická zařízení reálně řídí.

První ucelenější přehled přináší výzkumná zpráva, kterou vypracovala neformální aktivistická skupina ASAP (Abortion Support Alliance Prague), jejíž páteř tvoří lidé, kteří Polkám cestujícím za interrupcí do Česka pomáhají v rámci organizace Ciocia Czesia. Studie předkládá výsledky dotazování v 78 gynekologických odděleních státních nemocnic ve všech krajích ČR, které se uskutečnilo mezi lednem a květnem letošního roku.

Vyplývá z nich, že výkladem ministerstva (a tedy provádí interrupce bez požadavku trvalého pobytu cizinky) se řídí 47 procent nemocnic, zatímco pokyn ČLK následuje 41 procent zařízení. Dvanáct procent nedalo jednoznačnou odpověď. (Tady je nutné upozornit, že nejde o vyčerpávající přehled, protože interrupce provádějí také soukromá zařízení, jež studie nezahrnula.)