0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda1. 7. 20213 minuty

Historický přelom: dohoda o minimální dani pro globální firmy je na světě

Velké společnosti by měly všude platit ze zisku aspoň 15 procent. Pro je 130 zemí včetně Česka

Ilustrační foto
 • Autor: Profimedia

Většina zemí světa kývla na nová společná pravidla zdanění nadnárodních firem. Dohoda vznikla na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mezivládního klubu 30 vyspělých zemí světa. Po letech vyjednávání má nakonec podporu 130 států. OECD o dohodě mluví jako o historickém přelomu, jak napravit nedostatky stávajícího systému, který „už není vhodný pro globalizovanou a digitalizovanou ekonomiku 21. století“.

Dohoda má dva pilíře. První spočívá v závazku dohodnout nový režim pro největší firmy světa s tržbami nad 20 miliard eur tak, aby jejich daně byly spravedlivěji rozprostřeny tam, kde firmy skutečně podnikají a vydělávají. Cílem jsou primárně internetoví giganti jako Facebook nebo Google - aby bylo možné je víc zdanit i tam, kde reálně inkasují peníze za svoje služby, a nikoli jen v zemích, kde sídlí. Výsledkem má být přesun daňových odvodů za víc než 100 miliard dolarů.

Reklama

Druhý pilíř se týká širšího okruhu společností s tržbami nad 750 milionů eur. Pro jejich domovské země by se měla otevřít možnost dodanit zisky, které firma zdaňuje nulovou nebo nízkou sazbou v jiné části světa, a to sazbou minimálně 15 procent. Cílem je zbrzdit účetní přelévání zisků do daňových rájů a také zastavit trend, kdy země mezi sebou soutěží a snižují své sazby z konkurenčních důvodů postupně níž a níž. Tato část dohody má podle OECD zvednou výběr podnikových daní napříč světem o 150 miliard dolarů.

Diskuse o nových principech se vedla skoro deset let, nejde tedy o výsledek jednorázového setkání, ale o konsensus připravený postupně a na dálku za pomocí vyjednávacích týmů jednotlivých zemí. Debat se účastnilo 139 států, z toho jen devět nakonec zůstalo stranou, mimo jiné Irsko, Estonsko a Maďarsko. Tedy státy, kde daňový systém stojí právě na nízkých sazbách, aby nadnárodní společnosti vykazovaly víc zisků právě tam.

Nový plán podpořily všechny velké ekonomiky sdružené v klubu G20.  Čerstvým impulsem k dohodě byla letošní výměna v Bílém domě a následný lobbing Spojených států napříč světem. Tento tlak podle listu Financial Times zajistil, že se pod výsledný dokument podepsaly i státy pověstné přívětivým daňovým režimem, jako jsou Bahamy nebo Švýcarsko. Snaha získat co nejširší počet signatářů ale vedla i k ústupkům, jako jsou výjimky pro speciální průmyslové zóny, kde Čína nebo Indie nabízejí zahraničním podnikům daňové prázdniny, což účinnost snižuje.

Cílem je zavést nová pravidla v praxi do roku 2023, ale podmínkou bude nejdřív doladit technické nuance, a hlavně pak upravit daňové zákony v jednotlivých národních parlamentech. Republikánská opozice v USA už dala opakovaně najevo, že v novinkách vidí riziko pro americké podniky a že jejich prosazení nebude snadné.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].