Čína od zastrašování kritiků přechází na bič zákona

Drakonický „zákon o národní bezpečnosti“, kterým vláda komunistické Číny škrtí demokracii v Hongkongu, se nevztahuje jen na obyvatele tohoto města, potažmo na občany Čínské lidové republiky. Tvrdými tresty odnětí svobody může být od minulého týdne potrestán každý, kdo vyjádří třeba podporu hongkongským demonstrantům proti tamní pročínské administrativě, bude lobovat za sankce proti totalitárnímu čínskému postupu nebo volat po demokratických reformách v pokořeném městě.

„Tento zákon bude použit i na všechny v něm stanovené přestupky a útoky proti Speciální administrativní oblasti Hongkong spáchané mimo tuto Oblast osobou, která v této Oblasti nemá trvalé bydliště,“ říká paragraf 38 nové normy. Jinými slovy: ustanovení nového čínského zákona o národní bezpečnosti se vztahuje na všechny obyvatele zeměkoule. Čína, která zatím zastrašovala své zahraniční kritiky jen výhrůžkami a nátlakem, přechází na bič zákona: lidé, kteří chtějí z jakéhokoli důvodu někdy v životě navštívit Hongkong a nepochybně i Čínu jako celek, musejí volit mezi svobodou slova a hrozbou zadržení, speciálního soudu a pobytu za mřížemi. U větších ryb může přijít ke slovu i mezinárodní zatykač a žádost o vydání, což mimochodem může mít na volnost pohybu velký dopad: nový čínský zákon už výslovně podpořilo 53 zemí, z Afriky a z arabského světa. Tématu se věnuje včerejší vydání zpravodajského webu Axios.

Podle expertů oslovených webem Axios jde v diskutované čínské normě o nevídané, historicky rekordní rozšíření působnosti nějakého zákona za hranice země, která jej vymyslela. „Dá se použít doslova proti komukoliv na planetě,“ cituje web americko-čínského právníka Wang Minyaa. „Pokud řeknu třeba před kongresovým výborem ve Washingtonu něco kritického, mohu být za to v Číně stíhán.“ Podle jiného právníka, známého hongkongského aktivisty Nathana Lawa, jde vládnoucí čínské elitě o likvidaci mezinárodních vazeb hongkongského demokratického hnutí a zákon je nástrojem současné globální bitvy mezi autoritářstvím a demokracií.

Nový zákon právně kodifikuje a rozšiřuje na ne-Číňany praktiky a postupy používané čínskou komunistickou stranou už dlouho k ovládání čínských občanů žijících v zahraničí. Peking také ve snaze po umlčení kritiků víc a víc používá pohrůžku uzavření svého trhu. Takto například společnost Marriott vyhodila zaměstnance, který přes firemní účet na sociálních sítích olajkoval post o Tibetu a čínské úřady si na to pobouřeně stěžovaly. Až dosud byl podobný nátlak neformální, teď je z něj zákon. Jeho účelem nutně není – podle názoru profesora washingtonské univerzity Donalda Clarka – spustit hned celosvětovou razii, ale spíš „zasít boží bázeň do myslí kritiků Číny, ať už se nacházejí kdekoli“.