Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Bojujeme za vlast a proti Západu. Putin 9. května nevyhlásil ani mobilizaci, ani vítězství, ani válku

Invaze byla jediné řešení, jak zastavit agresora, řekl ruský prezident při výroční přehlídce na Rudém náměstí

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na vojenské přehlídce v Moskvě  • Autor: REUTERS
Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na vojenské přehlídce v Moskvě • Autor: REUTERS

Projev Vladimira Putina na Den vítězství, kdy si Rusové každoročně připomínají 9. května porážku nacistů ve 2. světové válce, nepatří za normálních okolností mezi události, které by celý svět napjatě sledoval v přímém přenosu. Letos tomu ale bylo jinak. Okolnosti jsou totiž všechno možné, jenom ne normální - Rusko je od února v krvavé válce s Ukrajinou, ve které se mu evidentně nedaří. Připustit porážku nebo je remízu se v autokratickém Rusku, které je do velké míry postaveno na síle armády, považuje za nepřípustné - a celý svět se tedy obával, že ruský prezident pod rostoucím tlakem udělá něco šokujícího.

Po celý první květnový týden, který Putinově projevu na Rudém náměstí předcházel, se tedy spekulovalo, co to bude. Vyhlášení války, kterou nyní nazývá speciální operací? Všeobecná mobilizace, při které by Rusko na Ukrajinu vrhlo masu bojeschopných mužů? Jaderný útok na část ukrajinského území? Anebo naopak Putin ohlásí vítězství na Donbase a v Mariupolu, které už ruské síly kontrolují (navzdory stále se bránícím ukrajinským jednotkám v areálu oceláren Azovstal), a konflikt tím na dlouho zamrzne? Projev, který Putin přednesl před desítkami tisíc vojáků nastoupenými ve slavnostních uniformách, přinesl překvapení: nezazněla v něm ani jedna z výše jmenovaných možností.

Putin se ve zhruba desetiminutovém proslovu zaměřil především na agresory, kteří z jeho pohledu Rusko ohrožují – tedy na Západ, NATO a především na USA. Rusku šlo podle Putina vždy jen o zajištění mezinárodní bezpečnosti. Moskva podle Putina loni v prosinci Západu nabídla systém, jak tuto bezpečnost zajistit. Putin neupřesnil, o jakou nabídku se jednalo, dá se však snadno dovodit, že tím měl na mysli ruský požadavek vůči USA, aby se NATO kompletně stáhlo ze zemí, které byly do obranné aliance přijaty po roce 1997. Tedy ze všech středo- a východoevropských států včetně České republiky. Západ však tuto ruskou nabídku odmítl, protože v té době už měl jiné plány, pokračoval Putin. „NATO dodávalo Ukrajině zbraně, v Kyjevě se mluvilo o jaderných zbraních. Invaze byla jediné řešení, jak zastavit agresora,“ řekl.

Z novinářského hlediska Putinův projev očekávání nenaplnil, nezazněla v něm žádná „breaking news“ - zásadní zpráva, která by obletěla svět. Obsahem pokračoval v linii, kterou Kreml razí už několik posledních týdnů – tedy že Rusko ve skutečnosti na Donbase (ten používal místo pojmenování Ukrajina) není v konfliktu s Ukrajinci, ale s NATO a USA. A ve světle takové výzvy se pak dílčí neúspěchy ruské armády jeví najednou mnohem přijatelněji. Putin zároveň využil Den vítězství k tomu, aby propojil ruský boj proti nacismu ve 2. světové válce s dnešním úsilím ruských vojáků na Donbase. Boj ruských vojáků na východě Ukrajiny je pokračováním bojů ve 2. světové válce, řekl Putin. Bojem za vlast.

Proslov je možné interpretovat jako projev slabosti – nezaznělo nic, čeho se nepřátelé Ruska nejvíc obávali. Zároveň nepadlo nic o vítězství ruských jednotek. Válka tedy může pokračovat dál. A projev na Den vítězství v jejím vývoji nebude znamenat zásadní předěl. Cíl zůstává jasný. „Za Rusko! Za vítězství! Hurá,“ zakončil Putin projev a odpovědí mu byly desetitisíce hlasů a salva artilerie.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].