Rezignoval jsem pod tlakem Trumpovy vlády, víc napíšu v pamětech

Ještě před několika týdny mohl bývalý ministr německé spolkové vlády Christian Schmidt v Bosně a Hercegovině měnit zákony, zasahovat do ústavy nebo odvolávat politiky. Jako vysoký představitel mezinárodního společenství dohlížel na dodržování Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ukončila válku v Bosně a vytvořila složitý systém sdílení moci mezi Bosňáky, Srby a Chorvaty. Úřad měl být původně jen dočasnou pojistkou, která zemi pomůže přejít k plně fungující demokracii. O více než třicet let později však zůstává jedním z nejmocnějších aktérů bosenské politiky. Schmidt během svého pětiletého mandátu několikrát využil mimořádné bonnské pravomoci – pomohl odblokovat vznik vlády Federace Bosny a Hercegoviny, změnil volební pravidla nebo posílil ochranu ústavního pořádku. Jeho nástupce ale stále není znám. Členové Rady pro implementaci míru se s USA nedokážou shodnout na tom, kdo úřad převezme ani jak silný má do budoucna být. V rozhovoru pro Respekt Schmidt mluví o americkém tlaku na svůj odchod, budoucnosti Bosny i o tom, proč podle něj Evropa regionu stále nerozumí.

Před několika týdny jste rezignoval na funkci vysokého představitele. Váš konec prý v zákulisí vehementně prosazovaly Spojené státy. Je to pravda? Co se vlastně stalo?

Nebudu prozrazovat úplně všechno. Je ale pravda, že jsem čelil značnému tlaku ze strany jednoho z klíčových členů Rady pro implementaci míru – Spojených států. Vím, že i ve Spojených státech existují na tuto otázku různé názory. Mám mnoho přátel v Kongresu, ale na určité úrovni panovalo zjevně přání, abych svůj úřad opustil ještě před vypršením mandátu. Evropská unie ani její členské státy tento postoj nesdílely. Jedním z hlavních důvodů podle mého názoru byl balíček opatření na posílení integrity voleb, který jsem prosadil. Říjnové volby budou prvními, které se uskuteční podle těchto nových pravidel, včetně biometrické identifikace voličů, jejímž cílem je omezit volební podvody. Domníval jsem se, že by bylo užitečné zůstat ve funkci a dohlédnout na jejich zavedení v praxi. Doufám, že můj nástupce bude v této práci společně s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pokračovat a že i nadále zachová právní stát jako svou prioritu. Americký postoj jsem v této otázce nikdy zcela nepochopil. Domnívám se, že to byla chyba, ale dnes už je to součást historie. Jednoho dne tyto události podrobněji popíšu ve svých pamětech. Nebudu nikoho urážet, ale otevřeně promluvím o některých diplomatických rozhodnutích, která podle mého názoru nevedla vždy ke správným výsledkům.