Poslední sebeklam Jasona Ardaye

Ve hře Henrika Ibsena Divoká kachna předepisuje doktor Relling lék, který zmírní i tu nejhlubší sebenenávist: „livsløgn“ neboli „životní lež“. Jde o formu velkolepého sebeklamu, díky kterému Ibsenovi žalostní hrdinové uvěří, že jsou géniové a ušlechtilí romantici. Životní lež je, jak se ukazuje, zatraceně účinná droga – možná nejúčinnější skandinávský farmaceutický vynález před ozempicem – a chrání křehké postavy před tím, aby podlehly „sebeopovržení a zoufalství“. Hlavní hrdina Gregers ovšem Rellingovu radu ignoruje a rozhodne se tyhle ztroskotance od jejich životních lží osvobodit a odhalit je. Hra končí sebevraždou.

Minulý pátek zemřel ve věku 41 let bývalý cambridgeský profesor Jason Arday. Britská policie uvedla, že jeho smrt byla „neočekávaná“, ale nikoli „podezřelá“. Toto označení – neočekávaná, ale nikoli podezřelá – zahrnuje možnost, že příčinou byla nešťastná náhoda. Informace o Ardayově křehkém emocionálním stavu v době před jeho smrtí však vedly většinu lidí k domněnce, že spáchal sebevraždu. Úmrtí předcházela série odhalení, podle nichž akademik nutkavě lhal kvůli osobnímu i profesnímu prospěchu. Jedním z jeho posledních veřejných prohlášení byl rozhovor pro britský deník The Times, v němž tvrdil, že „není lhář“ – což je sama o sobě tak do očí bijící lež, že by v ní každý fanoušek Ibsena rozpoznal příznaky předávkování „livsløgn“.

Jason Arday nepokrčil šibalsky rameny jako bývalý americký politik George Santos, když ho konečně odhalili. (Jako by říkal, co vám tak trvalo?) Nechystal se změnit povolání, aby se stal hvězdou reality show, ani neplánoval paměti ve stylu filmu „Chyť mě, jestli to dokážeš“ a popsat v nich, koho oklamal. Spíš se zdá, že byl přesvědčen o tom, že musí trvat na vlastní verzi příběhu. A je bolestné uvědomit si to až teď, když už se nedá nic dělat. A tato cesta vedla ke katastrofálnímu konci: k narcistickému kolapsu, při němž lži přestávají fungovat na ostatní a nakonec i na lháře samotného. Arday zřejmě dospěl k mylnému závěru, že jeho poslední možností je sebevražda – což byla samozřejmě jen další jeho sebeklamná iluze. Jeho lži mu vynesly nezaslouženou chválu a postavení a daly (neodpustitelně) falešnou naději lidem, jejichž blízcí trpí závažnými vývojovými poruchami. Jediná lež, která však kdy někoho zabila, byla ta poslední.