Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg • Autor: Matěj Stránský

Že nedávno vedl prezidentský střet s Milošem Zemanem, dnes v kanceláři jeho rivala Karla Schwarzenberga skoro nic nepřipomíná. Tedy až na jeden barevný plakát, kdy volební tým stylizoval ministra zahraničí do podoby pankáče s čírem, aby jeho kampaň odlehčil a přitáhl k ní mladší voliče. Právě na tyhle lidi se chce teď Schwarzenberg zaměřit. A jak si dal za cíl, udržet v nich nečekaně probuzený zájem o politiku.

Jak jsou dnes v demokratickém Česku nastavené vztahy prezidenta a ministra zahraničí? 

Když se oba jsou schopni domluvit a respektují, řekněme, pole své působnosti, tak to vzájemně funguje. Tedy dokud se ministr zahraničí nepokouší příliš ovlivnit prezidenta nebo naopak, když prezident nezasahuje příliš do běhu ministerstva zahraničí. To pak nedělá dobrotu.

Jak konkrétně spolupráce prezidenta a šéfa diplomacie fungovala za Václava Havla?

Velice dobře, když byl ministrem zahraničí Jiří Dienstbier. Byli to staří kamarádi z disentu, takže si rozuměli a dokázali se domluvit. Podobné to bylo, když na ministerstvo přišel Josef Zieleniec. Jeho prvním náměstkem byl totiž Saša Vondra, který měl naprostou důvěru Václava Havla, takže i tam to klapalo. A potom to bylo různé. Za Kavana (úřadoval v Zemanově vládě ČSSD, pozn. red.) to bylo samozřejmě komplikované, protože on měl takové ty různé nápady, jako byla „česko-řecko-pekingská iniciativa“ (navrhovala brát diktátora Slobodana Miloševiće za respektovanou a klíčovou osobnost Balkánu, pozn. red.). S tím Havel nesouhlasil a to ty vztahy poznamenalo.


Podobně napjaté jako mezi Havlem a Kavanem to bylo i mezi vámi a prezidentem Klausem. O co jste se nejvíc přeli?

O co jsme se přeli? To je to zajímavé. Vlastně jednou věcí byla čas od času jména nějakých velvyslanců… A řekněme, zásadně moje proevropské postoje. Jak je nechvalně známo, pan prezident Klaus byl velice kritický vůči Evropě. Což potom vytváří obtížný pracovní vztah.

O jaké velvyslance jste se dohadovali? Co bylo podstatou toho sporu?

Poslední velký spor byl o vyslání šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta do Vatikánu. Já jsem říkal, že do Vatikánu, civilizované evropské země, se posílají starší diplomati, kteří mají jistou důstojnost, věk, zkušenosti. A nikoli někdo jako Jindřich Forejt, kdo na žádném diplomatickém postu v životě nebyl.

Jak vám Václav Klaus vysvětloval, že chce právě Jindřicha Forejta?

Že ho chce.

Forejtovo jmenování velvyslancem jste opakovaně a velmi razantně veřejně odmítl. Na sklonku roku jste ale nečekaně otočil a souhlasil. Co se změnilo?

V politice někdy platí „Do ut des“, „Dám, abys ty dal“.

Jaký politický obchod proběhl mezi prezidentem Klausem a vládou? Co Karla Schwarzenberga pobavilo během inaugurace a proč netleskal kritice novinářů? Bude Vladimír Remek vevyslancem v Moskvě? Spolupracovalo se mu lépe s Mirkem Topolánkem či Petrem Nečasem? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v novém Respektu.

banner Respekt zamcene
banner Respekt zamcene • Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte