V akváriu showbyznysu

Snímek Show! Bohdana Bláhovce o dívčí kapele 5Angels získal nedávno Cenu české filmové kritiky. Na Českých lvech ho předstihnul snímek Šmejdi, který se sice zasloužil o novelu zákona o ochraně spotřebitele, ale jeho umělecké kvality jsou nevalné. Verdikt poroty proto vzbudil otázky, co považujeme za nejdůležitější kritéria u posuzování uměleckých dokumentů.

Byl jste poprvé oficiálně na Lvech. Užil jste si svých patnáct minut slávy?
Člověk tím vnitřně trochu pohrdá, snaží se mít nadhled, ale jakmile tam je, tak je to, jako by vám někdo navlékl prsten moci a vy jste najednou součástí svůdného rautového světa. Sedíte na galavečeru, ztrácíte nadhled a mezi větami Marka Ebena přemýšlíte, co na tom pódiu řeknete, jestli vyhrajete. Ale nakonec tam stejně nejdete, protože vyhraje film, o kterém to víte předem už celé dva měsíce po vyhlášení nominací.

Proč jste si myslel, že zvítězí Šmejdi Silvie Dymákové?
Dokumentární film je pořád chápán jako takový „šmejd“. I mezi akademickou obcí. Myslím si, že se na to ti lidé často ani nedívají. A když už se podívají, rozhodující pro ně je, nakolik film zpětně ovlivní natočenou realitu. Berou ho jako publicistiku. Díky tomu, že Šmejdi měli velmi vymakané PR a že se jim povedlo změnit skutečný svět, zkrátka reálně i mediálně napáchali mnoho dobra, tak jim udělili cenu. Je to pochopitelné, ale vysílá to ne úplně ideální obraz o vnímání dokumentárního filmu. I u dokumentu by se mělo hodnotit to, jak je ta věc udělaná, jaká je za ní filmařina.

Na katedře dokumentární tvorby na FAMU jste natočil studentské filmy, ve kterých jste byl tak jako autorka Šmejdů neustále přítomný před kamerou, v Show! už necháte hovořit pouze aktéry a z děje jste zmizel. Co se změnilo? 
I u Show! jsem si na počátku říkal, že ho budu moderovat, pokládat silné otázky, že se neschovám. Měli jsme dlouhou fázi příprav, setkávání se s lidmi z prostředí holek toužících zpívat v dívčí kapele a muzikálech. A nakonec jsem se rozhodl, že bude nejrozumnější se úplně schovat a pokusit se udělat film vystavěný jen na natočených situacích. Ukázalo se totiž, že jeho ústřední postava, manažer skupiny 5Angels Michal Mertl, v sobě sama nese silné téma, že ze svého pohledu nemusím nic komentovat. Uvědomoval jsem si, že mi to bude spousta lidí vyčítat: proč ten showbyznys neodsoudím, proč do kamery sám neřeknu, jak to je?

Nejkontroverznější scénou

ve filmu Show! je záznam konkurzu na muzikál, ve kterém Filip Renč jednu dívku odmítne se slovy, že její výkon je na skok z Nuselského mostu. Natočil dokumentarista něco, co

do filmu raději vůbec nedal

? Proč podle Bohdana Bláhovce lidé v dokumentech vlastně

nejsou úplně reální lidé

? A chovali se také aktéři Show! před kamerou kultivovaněji?

Pro skončil pořad Monoskop, který Bláhovec natáčel pro Českou televizi, a proč jsou v ČT podle něj tak neuvěřitelně tuhé mantinely? Čeho se veřejnoprávní televize bojí? Jakou spojitost s dokumentární tvorbou má slam poetry, v níž vyhrál několik soutěží? Rozhovor s Bohdanem Bláhovcem čtěte v Respektu 10/2014.