Přemluv ségru

Martha Issová už ví, že když děti skáčou dospělým do řeči, nepomůže jim to vyčítat, ale spíš s tím přestat sám a jít tak příkladem. Alespoň ona to tak se svou jedenáctiletou neteří udělala a slavila úspěch. Známé herečce došel tenhle výchovný fígl poté, co natočila dnes už proslulý předvolební klip Přemluv bábu vyzývající mladé, aby donutili své prarodiče volit pravici. „Když chcete něco změnit, musíte začít u sebe,“ formuluje mladá herečka své osobní poučení z angažmá v politice. S těmi, kdo došli ke stejnému závěru a zjistili, že nadávat na „politiku“ u televize není cesta, se letos před volbami roztrhl pytel. Změnili svět, nebo aspoň sami sebe? Jak se na své rozhodnutí dívají dnes?

Já, nejlepší a nejchytřejší

„Jeli jsme si po svém a neposlouchali jsme kritické hlasy lidí, kteří byli kolem nás. Bohužel jsme se dostali trochu tam, kde jsou ti, které jsme kritizovali,“ říká Jakub Bachtík. Před dvěma lety stál spolu s partou studentských kamarádů u zrodu iniciativy nazvané Inventura demokracie. Cílem spolku tehdy bylo donutit politiky, aby ke dvacátému výročí sametové revoluce odstranili „čtyři neduhy naší demokracie“ – příliš širokou poslaneckou imunitu, výrobu zákonů formou jejich pokoutního přilepování k jiným normám, lobbing bez pravidel a neprůhledné obsazování mediálních rad. S tímto programem se skupina hned po svém vzniku stala miláčkem médií: konečně přišla ta vytoužená mládež, která nechtěla jen pasivně čekat a nadávat jako její rodiče, ale byla ochotná se angažovat, nutit mocné do služby a brát věci do svých rukou. Jenže jak vzpomíná Bachtík – s popularitou jako by tvůrci Inventury demokracie ztratili kritický odstup k vlastním činům: „Dostanete se do novin, lidi na úřadech a ve funkcích vám naslouchají a vy začnete přeceňovat svůj vliv.

Automaticky čekáte, že cokoli uděláte, je dobré a musí to vzbudit pozornost, a zapomínáte na to, že by vaše kroky také něco měly přinést běžným lidem,“ vzpomíná na svoje angažmá student bohemistiky a dějin umění. Probuzení z euforie přišlo, až když vše skončilo a on si společně s kamarády uvědomil, co se vlastně stalo. A když dnes hodnotí práci spolku, leccos by dělal jinak. Například by už tolik nesledoval počet napsaných článků v médiích, ale mnohem víc by se soustředil na přesný obsah svého sdělení. Tohle jej naučila zcela konkrétní blamáž. Když totiž po ročním dotírání na poslance, co už z požadovaných čtyř bodů změnili, chtěla skupina sepsat příručku radící občanům, jak kontrolovat politiky, dopadlo to neslavně. Kamarádi sice inventuristům doporučovali nespěchat a raději o navrženém textu před publikací debatovat v širším kruhu, ale populární aktivisté už byli přesvědčeni, že se o tomhle nepotřebují s nikým radit, protože vědí všechno nejlíp. Výsledkem byla z pohledu části studentů nudná knížečka plná chyb a nejasných formulací, na kterou si už dnes nikdo ani nevzpomene.

Více si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vychází v pondělí 20. 9. 2010.