Poklad v Temelíně

Blesková návštěva ruského vicepremiéra Alexandra Žukova minulé pondělí v Praze neprohloubila jen spolupráci Česka a Ruska ve „vědě a výzkumu“, jak znělo vzájemné oficiální prohlášení. Ruský politik u premiéra, prezidenta i ministra průmyslu především lobboval za to, aby Kremlem ovládaná firma Rosatom získala největší rozběhnutou energetickou zakázku ve střední Evropě. Na stole je půlbilionová dostavba Jaderné elektrárny Temelín. Vytoužené „ano“ si sice Žukov z několikahodinové návštěvy do Moskvy neodvezl, ale i tak může být s výsledky své mise spokojený.

Podle informací Respektu mu čeští partneři dali najevo, že nemají nic proti tomu, aby Rosatom postoupil mezi finalisty soutěže. Dosavadní tajnosti okolo onoho „souhlasu“ jsou pochopitelné a pochyby o jeho oprávněnosti obrovské. Poté, co Rusko získalo desetiletý kontrakt na obohacování jaderného paliva v obou českých jaderných elektrárnách a má velkou šanci proniknout do tuzemské petrochemie a plynárenství, je boj o dostavbu Temelína zásadním okénkem skládačky, která ovlivní zdejší život na roky dopředu. Jde o to, zda budeme energeticky – a vzhledem k okolnostem i politicky – zcela závislí na nevyzpytatelném partnerovi z Východu.

Třikrát ano
První fáze výběrového řízení na dostavbu Temelína skončí na konci října, výherce by měl být vybrán zřejmě příští rok, začít stavět pak ČEZ plánuje v roce 2010, respektive 2011. Kolik chce do projektu investovat (ČEZ ho chce platit ze svých zdrojů), zatím není nikdo ze společnosti schopen říci: podrobnosti prý padnou až na základě cenových nabídek firem. „Záměrně s ohledem na probíhající tendr se vyhýbáme jakýmkoli odhadům v tomto směru,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Neoficiálně se nicméně mluví o částce půl bilionu korun, což představuje více než polovinu ročního rozpočtu Česka (ta by mohla ještě vzrůst v případě, že ČEZ dostaví i Jadernou elektrárnu Dukovany, o čemž se nyní také mluví).

Zájem účastnit se Temelínské soutěže dosud projevilo 25 firem, reálnou šanci zakázku získat mají však podle energetických expertů i politiků jen čtyři z nich – americký Westinghouse, francouzsko-německé konsorcium Areva, japonské Mitsubishi a ruský Rosatom. Na nutnosti stavět se všichni důležití hráči shodnou. U manažerů ČEZ je podpora automatická. „Dostavba Temelína je nutná,“ potvrzuje ji za stát (který v energetickém gigantu drží většinový podíl) náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Jednoznačně „pro“ je i místopředseda ČSSD a bývalý ministr průmyslu Milan Urban, stejně jako špičky ODS.

Argumenty zastánců dostavby jsou jednoduché. „Vlastní“ silný zdroj energie je prý nutný ke zvýšení naší energetické soběstačnosti. Zároveň všichni očekávají růst spotřeby energie a jiné zdroje, které by tento nárůst dokázaly pokrýt, tu prý nejsou. A do třetice: ČEZ tvrdí, že energie z jádra je v porovnání s alternativními zdroji, jako je například slunce nebo vítr, levnější.

Tak jednoznačné to ale není – kritici namítají, že elektřiny je zatím tolik, že jí ČEZ třetinu vyváží (v podstatě celý dnešní výkon Temelína) a stát zároveň málo investuje do úspor (zdejší energetika je o polovinu náročnější, než je evropský průměr), díky jejichž realizaci bychom prý žádný nový zdroj nepotřebovali. Pokud navíc do ceny jádra připočítáme byť jen část nákladů na mezisklady a úložiště vyhořelého paliva, cenová atraktivita jádra se komplikuje. A hlavně: bezpečnostní argument se v případě, že by vyhráli Rusové, může snadno zvrtnout ve velké riziko.

Celý článek najdete v Respektu 40/09

On-line rozhovor k tématu s Martinem Sedlákem - 30.9. od 13:00 na respekt.cz.