Pedagogika privilegovaných

Letošní rok se pro renomované obchodní školy nese ve znamení sypání popela na hlavy. Kritici jim vyčítají, že chrlí ekonomické vandaly neschopné mluvit jinak než oborovou hantýrkou. Řada pedagogů na sebe vzala alespoň část viny za současnou globální pohromu. Univerzitní děkani se pustili do reformních projektů.

Plody tohoto úsilí jsou však pramalé. Obchodní školy otevřely pár nových předmětů. Studenti na Harvardově obchodní škole (HBS) si k ostatním úctyhodným bodům své akademické přísahy přidali volitelný slib „sloužit vyššímu dobru“, k němuž se přihlásila asi polovina letošních absolventů. Převážně však obchodní školy i nadále pokračují v zajetých kolejích. Velikáni manažerských studií slibovali hory doly, ale nepokořili ani kopeček.

To je skutečně škoda. Pokud jde o nedávné události, není třeba sdílet přesvědčení, že se obchodní školy staly „hybnou silou apokalypsy“, aby bylo jasné, že je třeba změnit alespoň něco. Většina klíčových aktérů krize, od Dicka Fulda z Lehman Brothers přes Johna Thaina z Merrill Lynch až po Andyho Hornbyho z HBOS, se pyšní titulem MBA (Hornby promoval jako nejlepší student ročníku na HBS). V posledních letech končilo až 40 procent absolventů nejlepších amerických obchodních škol na Wall Street, kde svědomitě uplatňovali postupy, za jejichž osvojení zaplatili tolik peněz. Není však možné, aby školy jako HBS hlásaly, že jejich posláním je „vychovávat vůdčí osobnosti, které změní svět“, a pak se odmítaly hlásit ke svým absolventům, když jej začnou měnit k horšímu.

Otázkou tedy není, zda se školy mají změnit, nýbrž jak. Jedním z nejčastějších názorů – jenž často přichází zvenčí, avšak někdy se ozývá i ve školách samých – je, že zásadní revizi potřebuje výuka managementu. Ctihodné instituce prý nejsou ničím jiným než šarlatány, kteří stavějí na iluzi, že z managementu se dá udělat věda, a jejichž úsilí se zaměřuje na jediný, nepříliš povznášející cíl – učit chamtivce, jak uspokojovat svou žádost.

Celý článek najdete v Respektu 40/09