Církevní ZŠ Archa, Petroupim
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Působí to jako ironie či vtip. Ve chvíli, kdy v médiích jeden oslovený odborník za druhým konstatuje, že při pandemickém distančním vzdělávání je největším nebezpečím zvyšování rozdílů mezi žáky, představil na konci října vedoucí odboru základního školství MŠMT nový koncept vzdělávání cizinců, který právě tyto nerovnosti spolehlivě zvýší.

Důvodem je změna financování, která nastane od nového roku. Návrh obsahuje i pozitivní položky, například se výrazně zvýší počet hodin jazykové výuky pro cizince, ale jako by se nikdo nezabýval tím, jak to vypadá v běžné škole a jestli podle nových pravidel mohou učitelé reálně pracovat.  Opakuje se měsíc stará historka, kdy se ministerstvo rozhodlo ořezat podporu při inkluzi, a opět vyrukovalo s návrhem, nad nímž nezbývá než zvednout obočí.

Reklama
Reklama

Podstata problému je poměrně jednoduchá. V českých základních školách je odhadem necelých dvacet tisíc žáků, kteří nedostatečně ovládají češtinu. Většina z nich chodí do nějaké menší školy po celém Česku, často v odlehlých regionech. Takové děti má škola dejme tomu dvě tři. Obvykle jde o děti z rodin, které sem přijely za prací, poměrně často nekvalifikovanou. Takže se u nich kombinuje dvojí problém. Špatné bydlení, nízký sociální status, tedy mizerné zázemí a podmínky k učení, a k tomu neschopnost rodičů dětem pomáhat, protože sami češtinu neovládají. Jak situace takových dětí vypadá dnes, kdy už více než půl roku nemohou jít do školy a být v kontaktu se spolužáky, od nichž se mohou jazyk naučit, si dovedete představit. Některé z těch dětí s rodiči opět odjedou, ale většina tu zůstane, navíc cizinců bude velmi pravděpodobně dál přibývat.

Eduin

Je prakticky jisté, že fáze distančního vyučování se bude v příštích letech cyklicky opakovat - a tohle je silně ohrožená skupina. Klíčový problém, který není laické veřejnosti zřejmý, zahrnuje velký rozdíl mezi tím, že se dítě naučí jazyk natolik, aby se domluvilo se spolužáky, a mezi „akademickým“ jazykem, který musí zvládnout, aby bylo schopné se učit takové abstraktní předměty, jako je třeba matematika, fyzika či chemie. Což je „jazyk“, který je třeba si osvojit paralelně s běžnou „komunikační“ češtinou. To české školství nezvládá dlouhodobě - a ve chvíli, kdy se učíte (v lepším případě) přes webkameru, je to problém zásadní.

V takové situaci ministerstvo navrhlo zredukovat podporu žáků–cizinců, na niž měli nárok v rámci inkluze – tedy žádná pedagogická intervence, individuální vzdělávací plán a dvojjazyční asistenti. A místo toho zavést v regionech jakési spádové školy, kam by měli tito žáci za jazykovou výukou dojíždět, případně se jí účastnit online. Cizinci, kteří chodí do české základní školy více než 12 měsíců, by pak ztratili nárok na jakoukoli podporu. Účastnit výuky se ale musí, což ve výsledku znamená, že mnozí budou sedět v lavici či u obrazovky bez toho, aby chápali, co se před nimi děje.

Čtěte také: Ministerský návrh proměnil inkluzi v past na důvěřivé slony

Tenhle problém máme dlouhodobě: projevuje se ztrátou motivace k učení, předčasným ukončením vzdělávání a neúspěchem při přechodu na střední školy. Nová úprava, pokud ji ministerstvo opravdu přijme v navržené podobě, situaci ještě zásadně zhorší. Představa, jak dítě ve druhé třetí třídě, které neumí česky, jede samo (protože rodiče jsou zrovna ve fabrice) do okresního města na jazykovou výuku, je nereálná.

Je obtížné se v takové situaci vyjadřovat bez emocí, ale zkusme to. Aktuální vzkaz zní: Milé ministerstvo školství, oceňujeme snahu vylepšit podporu žáků s odlišným mateřským jazykem, oceňujeme větší počet hodin češtiny, ale ten návrh vzbuzuje příliš mnoho pochybností. V praxi většině učitelů a žáků nepomůže, naopak jim zkomplikuje život. Je nutné zachovat podporu přímo na školách a nenutit učitele, aby znova a zadarmo doučovali ty, kdo češtinu nezvládají. Stát jim má pomáhat, ne jim podrážet nohy, což právě teď činí.

Za druhé je nutné co nejdříve – opravdu v řádu dní – sdělit školám, jak budou vypadat přijímací zkoušky a maturity v případě další koronavirové vlny. Jsou stát, školy a Cermat připraveni zorganizovat je online? Jak v té věci bude pamatováno na ty, pro které je online zkouška dalším zvýšením obtížnosti? Žáci-cizinci opět mezi ně patří. Konec vzkazu.

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin

Aktualizace: Na tiskové konferenci 3. listopadu ministr Plaga informoval, že ministerstvo školství připraví do konce listopadu různé varianty možného průběhu jednotných přijímacích zkoušek a maturit v závislosti na pandemické situaci.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Feřtek

externí redaktor, respekt.cz

fertek300.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte