Volba šéfa ÚSTR podle amatérských kritérií

Rada ÚSTR volí nového ředitele poměrně svérázným a zdá se, že i neregulérním způsobem. Tohle rozebereme později. Teď platí, že do druhého kola postoupili dva kandidáti. Zdeněk Hazdra, který už jednou ústav vedl, a přitom prokázal, jak mistrně umí zaměstnance ÚSTR rozhádat nekoncepčními nápady, a pak Muriel Blaive, francouzská historička, která vzbuzuje malý respekt a v soutěži o šéfa se proslavila vylepšováním životopisu. Ze soutěže vypadl Adrien Portmann, jehož projekt byl zcela jistě nejlepší, ale radu, která si chce dělat bez ohledu na zákony vše po svém, odradila jeho „švýcarská“ zarputilost při vyžadování respektu k těmto zákonům.

Další kolo proběhne za týden, zcela jistě vyplněný debatami, lobbováním i hádkami. Rada, která volí šéfa, je zatím velmi rozdělena a podle kuloárních zpráv je malá naděje, že Hazdra nebo Blaive získají potřebnou nadpoloviční většinu hlasů radních. Ale i kdyby se rada dohodla, ani Blaive a ani Hazdra nejsou zárukou, že vedení ústavu zvládnou. Přesně řečeno, že dokážou vést ústav tak, aby dělal, co mu ukládá zákon, protože oba v nedávné minulosti prokázali, že porušení zákona nebo předpisů jim není překážkou k prosazení vlastních zájmů.

Nový šéf by měl držet starou linku. Tedy zpřístupňovat rychle spisy StB a dalších komunistických represivních složek a snažit se, aby ústav některé klíčové poznatky zveřejňoval přehlednou formou v knihách a brožurách. Aby popsal, jak komunistická minulost vypadala. Blaive i Hazdra sice tvrdí, že to chtějí; kdyby ostatně tvrdili něco jiného, vůbec by se nemohli soutěže o šéfa přihlásit. Nicméně oba by vedli v budoucnu ústav tak, aby zpřístupňování spisů, dokumentů a vydávání knih bylo co nejkomplikovanější.

Pokud mají politici skutečně zájem, aby ústav fungoval, měli by k tomuto kroku přistoupit. Jestli to neudělají, budeme se aspoň utěšovat, že prostě žijeme v zemi Franze Kafky a absurdních dramat Václava Havla.

Čeká nás tedy situace, kdy rozhádaná rada možná zvolí příští týden šéfa, ale část radních ho bude přijímat s velkou nedůvěrou - a to bude pro ústav další kapka smrtelného jedu. Nebo se rada neshodne, šéfa nezvolí a bude vyhlášena nová soutěž. Což by bylo nejlepším řešením.

Respekt má k dispozici právní rozbory právě probíhající soutěže. Dá se téměř se stoprocentní jistotou říct, že pokud se nějaký neúspěšný kandidát odvolá k soudu, spor vyhraje. Soutěž o šéfa ÚSTR probíhá podle hodně amatérských kriterií, předpisy nadřazuje zákonům, radní jsou benevolentní k chybám projektů uchazečů (zejména u Muriel Blaive).

Navíc probíhají soudy, na něž se obrátilo předchozího vedení Ústavu odvolané současnou radou. A soudy říkají, že bývalí šéfové byli odvoláni neoprávněně. Tak a už jsme v Česku. Ústav dostane šéfa, který byl zvolen neregulérně, nebo nedostane žádného šéfa. Navíc bude mít neregulérně odvolané minulé vedení. Tohle už je na odvolání členů rady.

Pokud mají politici skutečně zájem, aby ústav fungoval, měli by k tomuto kroku přistoupit. Jestli to neudělají, budeme se aspoň utěšovat, že prostě žijeme v zemi Franze Kafky a absurdních dramat Václava Havla. Ta poslední věta je sice  ohraná fráze, ale na konání Rady ÚSTR to sedí.

P.S. Na text zareagoval její člen Michal Uhl s tím, že členové rady jsou neodvolatelní. To mnohé vysvětluje, ale rozhodně je neomlouvá.