0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Vidlemi6. 7. 20104 minuty

Co čekat od nové vlády

Už za týden můžeme mít novou vládu. „Je to možné, ale není to jisté,“ sdělil prezident Václav Klaus při své cestě na evangelickou mši k výročí úmrtí Jana Husa. Kteří ministři mile překvapí a kteří zklamou? Co můžeme od vlády očekávat, kromě programu úspor, krocení schodků rozpočtu a slibovaného boji proti korupci?

Jisté je, že se novému premiérovi Petru Nečasovi podařil docela husarský kousek. Jména ministrů dokázal definitivně domluvit během jedné noci. V médiích byli pak překvapivě citováni jeho nejmenovaní spolustraníci, kteří tvrdili, že šéf strany příliš ustoupil koaličním partnerům a přepustil jim vlivné posty, o které měla ODS zájem. Možná ustoupil, ale to se v politice děje a ODS nemohla čekat moc víc, než nakonec dostala. Spíš lze Nečase ocenit za jeho umění kompromisu, které by mohlo jeho vládě prospět – koaliční strany by Nečasovu vstřícnost měly v budoucnu ocenit.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Samozřejmě, třeba matador z TOP 09 Miroslav Kalousek půjde pragmaticky za svým (což dokázal před patnácti lety jako náměstek ministerstva obrany, kterého nedokázal zastavit v jeho ekonomických projektech ani ODS dosazený náměstek Petr Nečas), Vít Bárta z Věcí veřejných se asi také na potřeby ODS nebude příliš ohlížet, ale budou oba riskovat ztrátu popularity u voličů, kteří jistě od této vlády nečekají zásadní vnitřní rozepře?

Pokud jde o jednotlivá jména, mile překvapit může třeba ministr průmyslu Martin Kocourek. Jako předseda dozorčí rady ČEZ byl tak dlouho spjatý s vlivným podnikem, že jakýkoli krok proti klientelistickým dohodám státu s velkými firmami bude vlastně pro voliče bonus. Tipuji ovšem, že jej nedostaneme.

Stejně je na tom Kalouskův náměstek z Topolánkovy vlády Ivan Fuksa z ODS (mimochodem, místopředseda dozorčí rady ČEZ). Dostal na starost zemědělství. Od někdejšího starosty “středočeského Palerma“, tedy Příbrami, a jednoho z architektů velmi diskutované a velmi podezřelé ekologické zakázky Fuksy budeme také spíš očekávat jinou tvář, než jakou dosud známe. Cesta Fuksy opačným směrem snad ani není po květnových volbách možná. A Miroslav Kalousek snad už zapomene na podporu podezřelých státních zakázek a bude se věnovat přebudování systému tvorby státního rozpočtu, aby aspoň trochu připomínal třeba německou nebo rakouskou praxi.

Nejvíce otázek u mých přátel a několika zvídavých čtenářů vyvolává předseda VV Radek John na vnitru. Zvládne to? Má vůbec aspoň trochu povědomí, jak silné policejní lobby bude čelit? Tuší, kolik správní činnosti jej zavalí? Má vůbec ponětí, že jako ministr vnitra vyfasuje pod sebe i tuzemskou rozvědku? Přečetl si nějakou analýzu o boji proti korupci nebo praní špinavých peněz? Ví, co to je Finančně analytický útvar? Samozřejmě, žádný ministr není povinen skládat nějaké znalostní zkoušky o svém rezortu – a v minulosti jsme jistě zažili několik ministrů, kteří věděli o podřízené instituci minimum –, ale John se před veřejností pasuje do role jistého neználka se svými obecnými proslovy.

Zatím jsme od něj neslyšeli jedinou zasvěcenou myšlenku o budoucnosti – pro boj proti korupci klíčové - instituce, jíž by měl velet. Opět, můžeme být mile překvapeni a utěšovat se, že moc horší situace než dnes na vnitru a policii už být nemůže. Tedy může, ale nikoli v demokratické zemi.

Vládě můžeme dát klidně jejích sto dnů hájení. Na podzim nás totiž čekají jak komunální, tak senátní volby a do té doby se žádná z koaličních stran slibům svým voličům nezpronevěří, aby neztratila jejich hlasy. Teprve potom to bude naostro – také s ohledem na to, jak podzimní volby dopadnou. Věřme, že do té doby budou plány koalice rozdělané do reálné podoby a z deklarovaného reformního směru už nebude snadné uhnout.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].