Jak němčina Ruth Ornsteinové pomohla porazit Hitlera

Novinařina má mnoho různých poloh, o jedné z nich jsem napsala minulý newsletter, té druhé věnuji tento aktuální. První typ novinářské práce (šlo o rozhovor se vsetínským starostou Jiřím Čunkem o „genderové ideologii“) je důležitý, ale mnoho radosti nepřináší. Tu naopak generují rozmluvy, při nichž sice respondenta taky úplně nehladíte po srsti a hrozí během nich vypjatější momenty, ale výsledek vás spíš obohatí, než frustruje.

A v posledních týdnech se mi daří pořizovat právě druhý typ rozhovorů. O zajímavém vhledu do středověké středoevropské historie, kterým mě provedl historik FF MU Martin Wihoda, už jsem tu psala. Ponor do myšlení odvážné a – na místní poměry – velmi otevřené slovenské spisovatelky Ivany Gibové byl pak cenný v tom, jak rázně detabuizuje témata, o kterých tu často píšu: alkoholismus, sexuální zneužívání nebo dětství v dysfunkční rodině. „Vůbec nerozumím tomu, proč bych se za to, co jsem prožila, měla stydět a proč by to mělo být v roce 2025 tabu. Ale protože tahle témata tabuizovaná jsou, často se setkávám s názorem, že psát o nich je odvážné,“ říká Gibová.

Velmi inspirativní pro mě bylo také setkání s americkým teologem Rogerem Sneedem, který loni na podzim do Prahy dorazil v rámci Fulbrightova stipendia a měl v plánu se letos v srpnu vrátit do USA – jenže se zřejmě nevrátí, protože v koncentrované podobě symbolizuje vše, proti čemu se vymezuje druhá Trumpova administrativa. „Jsem černošský gay, religionista, který bádá a přednáší o oblastech, jež Trump a jeho příznivci chtějí už dlouho zlikvidovat,“ vysvětluje Sneed, přičemž témata, jimiž se zabývá, jsou vztah sexuality a náboženství nebo vztah rasy a náboženství.

Z mnoha témat, kterých jsme se dotkli, mi utkvěl jeho postřeh o tom, že autoři a autorky dobrých dystopických románů nejsou mágové, kteří věští budoucnost z křišťálové koule, ale lidé se schopností analyzovat současné trendy a odhadnout, kam se bude společnost ubírat. „Občas se objeví názory, že někteří autoři a autorky sci-fi – třeba americká spisovatelka Octavia Butler – to celé předpověděli. Ale Octavia Butler není žádný Nostradamus, jen si všímala existujících trendů a dokázala odhadnout, kam to všechno směřuje. Což je také poučení pro dnešek. Pokud se nebudeme zabývat dnešními problémy, dopady uvidíme v roce 2040 nebo 2060,“ řekl mi Sneed.