Dominik Feri nic nepochopil

Okresní soud v Teplicích ve čtvrtek projednával žádost Dominika Feriho o předčasné propuštění. Někdejší politik tu uvedl, že si dřívější odchod na svobodu zaslouží tím, že splnil zákonem dané podmínky: odpykal si polovinu trestu, ve vězení se chová příkladně a soudu předložil doklady o tom, že má zajištěné bydlení i práci.

Formálně je tedy vše v pořádku. Z tříletého trestu si skutečně odseděl dvacet měsíců. Pracuje jako knihovník a úklidář, sbírá jednu pochvalu za druhou a jeho vzorné chování potvrzuje ředitel věznice. Právnické vzdělání a jazykové znalosti využívá k pomoci druhým – poskytuje právní rady jiným vězňům a tlumočí. Znalost podmínek pro předčasné propuštění využil i k tomu, že pro spoluvězně vyrobil praktický mustr, jak má dokument vypadat.

Právě skutečnost, že na odsouzeného na svobodě čeká rodinné zázemí i možnost získat práci, zvyšuje podle právních výkladů šance na tzv. řádný život a snižuje pravděpodobnost recidivy. Jenže problém nastává – a také u soudu nastal - při porovnání formy s obsahem. A u Feriho bije do očí kontrast mezi pečlivým výčtem formálních podmínek a naprostým přehlížením či bagatelizací podstaty věci. A to jak v dopise, kterým žádost odůvodnil a který předem získal server Seznam Zprávy, tak přímo během čtvrtečního jednání.

Nastala tak absurdní situace, kdy Feri svůj osobnostní růst a polepšení dokládal výčtem kázeňských pochval, které ve vězení obdržel (sedm již udělených, o čtyřech dalších se teprve rozhodne). Paralelně s tím však nebyl schopen jasně odpovědět na otázku, jestli trest považuje za spravedlivý. Stále navíc trvá na tom, že činy, za které byl pravomocně odsouzen, se staly jinak (čímž de facto tvrdí, že jeho oběti lhaly).