Ozempic je zázrak. Za jakou cenu?

Jedno píchnutí a najednou bylo ticho. Neustálý myšlenkový šum na pozadí týkající se jídla, který byl jejím každodenním společníkem, ustal. Pětačtyřicetiletá Terezie Tunková, známá jako zakladatelka prodejní výstavy Dyzajn market, popisuje svou první aplikaci léku Mounjaro jako zázrak. Měla pocit, jako by chemická látka působila nejen na její tělo, ale přímo na duši. „Kromě toho, že jsem neměla hlad, jsem pociťovala i jakýsi klid a naplnění – nevím, jak lépe to popsat,“ přibližuje. 

Lék na hubnutí užívá asi rok a dva měsíce. Extatický efekt zažívala asi jen prvních čtrnáct dní, než si tělo na látku zvyklo. Efekt pro kvalitu jejího života je však nezanedbatelný – na začátku léčby vážila 128 kilogramů a nyní má téměř 40 kilogramů pryč. Nepopírá, že je soutěživá, a tak si klade různé cíle, třeba dostat se do pásma ideálního poměru váhy a výšky podle BMI. „To by ale u mě znamenalo mít 77 kil, což jsem měla naposledy na gymplu,“ dodává s tím, že je také poměrně vysoká. 

Terezie s váhou bojuje od rané dospělosti, zhruba polovinu života. V určitém ohledu je typický a ideální kandidát pro léčbu moderním lékem na hubnutí, který imituje působení střevního hormonu GLP-1. Několikrát během života zhubla, snaží se jíst zdravě a být aktivní, ale stejně váhu vždy po nějaké době nabere zpět. S přibývajícím věkem bylo čím dál těžší ji redukovat. Ještě rok před užíváním Mounjara se například začala systematičtěji věnovat chůzi a plnila asi 11 tisíc kroků za den, ale nic nezhubla. „Posledních třináct let jsem měla pocit, že to nejde prostě nijak,“ shrnuje.