Na začátku jsem dárce sháněla tak, že jsem prostě projela svůj telefonní seznam

Na webu AutTalk i v rozhovorech říkáte, že nechcete být další modelka, která si založila nadaci. Co by na tom bylo špatného?

Já jsem před spoustou let vyhrála Miss, jsem modelka, této práci se pořád aktivně věnuji – a občas v souvislosti s tím narážím na předsudky. I v rozhovorech se mě redaktoři mockrát ptali, jestli jsem další modelka s nadací. Je to prostě trochu klišé. Ale vlastně jste to řekla dobře, není na tom nic špatného. Když má člověk možnost pomáhat, má známý obličej a může přispět k tomu, aby o konkrétním tématu bylo víc slyšet, je to super.

Nicméně vaše situace se každopádně liší v tom, že máte s autismem osobní zkušenost z rodiny, je to tak?

Ano, můj nevlastní sedmnáctiletý bráška Radovan je těžký autista. A to byl jednoznačně hlavní důvod a motor, proč jsem nadační fond společně s tátou před deseti lety založila.