Víc než obchod

Historik Petr Charvát náhle zemřel v roce 2023, ale stihl ještě dokončit knihu, která nedávno posmrtně spatřila světlo světa. Není to přitom úplná novinka. Již v roce 1998 vydal její původní verzi pod názvem Dálkový obchod v raně středověké Evropě. Při pohledu do bohatého poznámkového aparátu je ovšem zřejmé, že za čtvrtstoletí, které od té doby uplynulo, historické a archeologické výzkumy učinily mocný krok kupředu – a znalec raných českých dějin i starověkých civilizací Předního východu se tyto novinky pokusil relativně extenzivně do nového vydání zapracovat. 

Vědomosti o raném středověku, který v této knize klade rámcově mezi roky 500–1000, bývají u většiny z nás zcela mlhavé. Běžný člověk ví zpravidla víc o starém Řecku a římské říši, stejně jako o následných staletích po roce 1000. A pokud přetrvává – nepříliš oprávněný – předsudek o temném středověku, pak období, o něž se zde Charvát zajímá, bývá v naší mysli středověkem dvojnásob temným. Když se budeme trochu snažit, vypátráme v paměti Karla Velikého a možná vpády Vikingů do mnoha koutů Evropy. Až když se řekne Velká Morava či svatý Václav, bude se většina z nás cítit na jistější půdě. To je však již závěr onoho podivuhodného období zvaného raný středověk. 

Když však na toto období nahlédneme skrze dálkový obchod, z temna vystoupí podivuhodně barvitý svět směny drahých kovů, látek a uměleckých předmětů, ale i potravin a otroků. A nejde jen o kuriozity jako nacházení římských mincí v Indii, pevnost Slovanů v Sýrii, znalost evropských klasiků antické literatury v Číně či bílý slon z Bagdádu pro zmíněného Karla Velikého; to jsou špičky pověstného ledovce zajímavostí. Zkoumání obchodu je i „pátráním po ustrojení konkrétního lidského společenství, jeho záměrů, cílů a mezí jeho výkonu“, jak trefně autor konstatuje v úvodu. 

Kniha je sympaticky strukturovaná do ohniskových oblastí dálkového obchodování: Středomořím počínaje přes africké pobřeží a Kavkaz až po Střední Asii, aby nakonec vyprávění dospělo k interakcím s Indií a Čínou. Na první pohled by se mohla zdát kniha eurocentrickou, ale není tomu tak. Jistě, Charvát má k dispozici nejvíce poznatků z historie evropského obchodu, ale pozornost dělí spravedlivě – aspoň tedy v rámci Starého světa. Poznatky o směně na západní polokouli zůstávají mimo pozornost, třebaže i zde by na základě soudobých poznatků bylo o čem psát.