Krach koaličních jednání umetl cestu rakouské krajní pravici
Blíží se první kancléř ze strany Svobodných a projevil se stále palčivější problém evropských demokracií
Evropskými demokraciemi obchází nové strašidlo: bezvládí. Koncem roku se rozpadly vlády ve Francii i v Německu, několikrát měl na kahánku kabinet v Nizozemsku sestavený teprve na jaře. Předminulý víkend pak zkrachovala koaliční jednání v Rakousku.
Nejprve hledání možné trojkoalice vzdala liberální strana NEOS, podle níž zbylé partaje neměly chuť k žádným hlubším reformám. A poté se rozešli i lidovci a sociální demokraté: neshodli se hlavně na řešení vážných rozpočtových problémů a na otázce, kdo by je měl zaplatit. Jestli všichni Rakušané skrze zvýšení DPH nebo zvýšení věku odchodu do důchodu, nebo spíše majetnější vrstvy či banky.
Rakouské volby proběhly už v září a ani po čtvrt roce není další scénář jasný. Půjdou snad voliči k urnám znovu? Nebo vznikne historicky první vláda, kterou povede kancléř z krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ)?
Zelený prezident Alexander Van der Bellen nyní sestavením vlády pověřil lídra proruské a prudce protipřistěhovalecké FPÖ Herberta Kickla, který je velkým příznivcem Viktora Orbána a jeho vize „neliberální demokracie“ (jeho podrobný profil najdete v Respektu 30/2024). Po zářijových volbách jej Van der Bellen ignoroval, ačkoli byli Svobodní se 28,8 procenta hlasů jejich jednoznačnými vítězi. Tehdy s nimi nicméně nikdo do koalice vstoupit nechtěl, dosavadní kancléř a předseda lidovců Karl Nehammer to jednoznačně odmítal.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.