Výstava týdne: Když se egyptologové spojí se současným uměním, je radost se na to dívat

HYB4 Galerie sídlí v Kampusu Hybernská, který se v posledních letech proměnil v oázu kreativity pražských vysokoškoláků rozličných škol a oborů. Nápad umístit do ní společný projekt Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK a výběru našich současných výtvarných umělkyň a umělců byl trefou do černého: výstava Stvoření – Mýtus – Umění, která trvá do neděle 18. května, prezentuje nádherné sepětí mezi vědou a kulturou, racionalitou a emocemi, vzděláním a zábavou.

Koncept vymyslel egyptolog Jiří Janák, který se opřel o nový překlad textů ze třetího tisíciletí před Kristem až 1. století po Kristu popisujících vznik světa. Autoři a autorky jako Radka Bodzewicz, Karíma Al-Mukhtarová, Daniel Balabán, Alžběta Josefy nebo Tereza Šrámková si z nich vybrali některé pasáže a každý po svém je umělecky interpretoval. Bodzewicz vytvořila rorschachovsky symetrickou mapu stvoření, na které ukazuje svou vizi zatím neuspořádané země obývané osmi prabohy, kteří dali původnímu chaosu první formu. Josefy namalovala oči stvořitele, v nichž se zrcadlí Země a Měsíc. Šrámková ukazuje betonový reliéf zachycující posvátný prostor Benben, počáteční chrám světa.

Fotograf Petr Košárek pracující pro egyptologický ústav pak tato díla konfrontuje se svými záběry vykopávek v Abúsíru a Sakkáře. Třeba s detaily ze stěny Iufaovy pohřební komory z poloviny 6. století před Kristem, na nichž je vidět večerní sestup slunce do podsvětí. „Když ještě nebe a země nebyly utvořeny, když ještě nebylo nahoře či dole, nebylo vlevo ani vpravo, všude se rozprostírala jen hladina tmavého, bezbřehého, nehybného vodstva Nu,“ čteme na začátku výstavy ukázky z pradávného mýtu o stvoření světa. A v následujících místnostech můžeme nad současným uměním přemítat, kam jsme s tím světem v dalších tisíciletích pohnuli a jestli jsme to nevzali špatným směrem.