Češi nechtějí kupčení s hlasy a falešná videa

Bylo před sněmovními volbami v roce 2021 od Andreje Babiše etické na svém twitterovém profilu tvrdit, že se Piráti chystají nastěhovat do chalup českých občanů migranty? Nebo od koalice Spolu, že naroveň s Andrejem Babišem na billboard umístila Vladimira Putina? Případně, že strany ke komunikaci využívají na sociálních sítích anonymní účty?

Česko má samozřejmě normy, které mají upravovat to, kam je možné v souboji o voliče zajít. V zákoně o volební kampani stojí, že „musí probíhat čestně a poctivě“ a že „nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace zjevně nepravdivá nebo hrubě urážlivá“. Praxe však ukazuje, že mantinely svobody projevu jsou často širší. Zmíněný příklad s migranty zhodnotil Nejvyšší soud o tři roky později jako politický výrok, a zvrátil tak předchozí rozsudek, který předsedovi ANO uložil příspěvek smazat.

V této situaci přichází s kodexem pro etické kampaně sdružení PR agentur a odborníků v komunikaci APRA. Chtějí tak přispět k transparentnosti, poctivosti a slušnosti voleb. Vědí, že ani jejich pravidla nebudou všelékem, ale minimálně podle nich mohou sloužit coby parametry pro orientaci i jako vodítko pro hodnocení praktik jednotlivých stran. Kodex má čtyři pilíře: transparentnost, poctivost, slušnost a zákonnost. Za neetické považuje například vytváření falešných účtů politiků, vyzývá k podpoře účasti ve volbách i respektování svobody médií a požaduje označení příspěvků vytvořených umělou inteligencí. 

Součástí konference, kde kodex představili, byla i prezentace šetření agentury NMS Market Research, jež bylo také jedním z impulzů ke kodexu. Jako největší prohřešek vůči etice Češi vnímají kupování hlasů (79 procent), šíření videí či zvuků vytvořených umělou inteligencí (76 procent) nebo falešné účty politiků a stran (75 procent).