Ani Jizerská padesátka přírodě neporučí

Městečko Bedřichov na začátku února obvykle praská ve švech. Touhle dobou tady uprostřed Jizerských hor bývá nejvíce sněhu, lyžařská sezona je v plném proudu a blíží se její vrchol, který se už mnoho let jmenuje Jizerská padesátka. Slavný běžkařský závod, jehož trasa vede z Bedřichova vzhůru přes lesy a louky až na hřebeny a zase zpátky, je kromě světové sportovní elity otevřený i pro amatéry, a malou horskou obec tak v polovině února pravidelně zaplaví skoro deset tisíc závodníků z Česka i Evropy. Kromě nich tu zároveň často tráví zimní dovolenou i obyvatelé Prahy, pro které jsou „Jizerky“ nejbližšími horami, hotely i penziony v širokém okolí proto v tuhle dobu mívají beznadějně obsazeno.

Únorové dopoledne roku 2024 ale nabízí úplně jiný obrázek. Na centrálním parkovišti uprostřed obce parkuje všeho všudy šest aut a ubytovací zařízení zejí prázdnotou. Na sjezdovce lyžuje na šedém pruhu technického sněhu pár desítek lidí, na přilehlých svazích se zelená tráva. Umělým sněhem je pokrytá i rozlehlá louka zvaná stadion, kde běžně startuje Jizerská padesátka. Upravená trať vedoucí do nitra hor se teď rychle mění v nesjízdnou šedou hmotu plnou jehličí a kamení. Několika skalním příznivcům běžeckého lyžování nezbývá než kroužit kolem dokola na neveliké startovní ploše. Pokud by se chtěli svézt na kousku opravdového sněhu, museli by vystoupat pěšky až na několik kilometrů vzdálený hřeben. Nižší polohy v posledních dnech ovládla obleva doprovázená vydatným deštěm a sníh je prostě pryč.

Letošní počasí pořadatele Jizerské padesátky přimělo týden před startem závodu k poměrně extrémnímu kroku: aktuální 57. ročník, který se měl konat o druhém únorovém víkendu, byl bez náhrady zrušen. Organizátoři příznivce závodu i širokou veřejnost ujišťují, že jde o výjimečný stav, který nastal naposledy před deseti lety, a že příští rok se oblíbený běh zase vrátí. Zároveň ale připouštějí, že opakování letošní situace úplně vyloučit nejde. Klimatické změny jsou stále dramatičtější, hranice sněhu se posouvá vzhůru a nepříliš vysoké kopce českých hor se stále častěji ocitají pod ní.

Celá galerie

Pořadatelé Jizerské padesátky tak stojí před složitým dilematem: buďto slavný závod za vysokou cenu přizpůsobí pro stále teplejší zimy, anebo se smíří s tím, že se čas od času bude muset zrušit. Pro zdejší hory je legendární podnik bezpochyby důležitým zdrojem příjmů i organickou součástí zdejšího života a je logické, že místní nechtějí ani o jedno přijít. Otázka, kterou přinesl aktuální ročník, je ale naléhavá. Za jakých okolností ještě stojí za to závod pořádat, aby se zároveň neztratilo jeho jedinečné kouzlo spojené s výletem do volné přírody?

 Špekáček a cirkus

Jedním z lidí, kteří v šedém únorovém dopoledni krouží po startovní ploše, je důchodkyně Jiřina Winterová, která sem z nedalekého Jablonce jezdí běžkovat každý den. Z Bedřichova většinou vyjede do kopců, to ale teď nejde, a tak se spokojí alespoň s umělou plochou. Kroužení na rovině sice není tak zábavné jako výlet do hor, Winterové to ale za to stojí. Bez pohybu si život neumí představit a na běžkování miluje, že si při něm protáhne celé tělo. Kdysi běžela i Jizerskou padesátku. „To bylo ještě předtím, než se z toho stal ten dnešní cirkus,“ říká s poukazem na obří stany a zázemí nachystané pro zrušený závod, které teď všude kolem rozebírají stavební dělníci. „Tehdy nám po cestě dali špekáček a panáka,“ vzpomíná s úsměvem na éru bez sponzorů i technického sněhu. Seniorka je přesvědčená, že běžkování i závod ve zdejších horách přežijí, z jejího pohledu se odjakživa střídaly dobré a špatné sezony. Zároveň ale dodává, že tak špatný únor, jako je tenhle, nepamatuje.

Na place se ladným bruslařským stylem pohybuje i pětadvacetiletá Tereza Hujerová, která by si podle svých slov běžkování v takových podmínkách radši odpustila. Musí ale trénovat – je totiž profesionální sportovkyní a chystá se na další závod. Ten nejbližší měl být pro místní rodačku dobře známý místní běh, po jeho zrušení se ale plně soustředí na soutěž Birkebeinerrennet, která se koná v březnu v Norsku. Ohledně budoucnosti zdejšího klání má mladá závodnice o něco větší obavy než jablonecká seniorka.