Pozdě, ale přece
Věra Nováková den po svých šestadevadesátých narozeninách osobně představila v Centru současného umění DOX knihu shrnující její strhující život Každý krok je volba. Její povídání si přišlo do Holešovic ve čtvrtek 18. ledna poslechnout přes 200 lidí, tolik tam chodí jen na nejlákavější vernisáže. Z malířky, jejíž dílo znalo až do jejích třiašedesáti let kvůli komunistickému zákazu jenom pár zasvěcenců, se stala uznávaná klasička a její obrazy jsou dnes odborníky i veřejností považovány za naprosto stejně fascinující záležitost jako tvorba jejího muže Pavla Brázdy (1926–2017). Ve čtvrtek bylo až dojemně krásné pozorovat, jak si Věra tohle své „pozdě, ale přece“ užívá, protože jí osud naštěstí nadělil neuvěřitelnou dávku neochabující vitality.
Během večera děkovala všem kurátorům a kurátorkám, teoretikům a teoretičkám, galeristům a galeristkám, kteří se o její pozdní uznání zasloužili. A zapomenout nemohla ani na svého muže.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
