Ať žije nadvláda účetních
Česko míří k nejvyššímu zadlužení ve své historii a snaha vlády tento vývoj mírně zpomalit dobře ukazuje, jak je pro demokratickou společnost těžké nežít na dluh. Nový Zéland však dokázal, že to jde, když během šestnácti let snížil veřejný dluh z 55 na 5 procent HDP.
17. července 1984 dostali novozélandští diplomaté neobvyklou depeši – vláda se v ní ptala, kolik peněz mohou vybrat ze svých služebních kreditních karet. Devizové rezervy byly vyčerpány spory o devalvaci a vláda zoufale hledala možnost, jak je posílit. Nový Zéland se tehdy měnové krizi a státnímu bankrotu o fous vyhnul, ale krize spustila drsné reformy. Vžilo se pro ně označení Rogernomics a v globálním panteonu reforem stojí po boku Reaganomics a Thatchernomics.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
