Kdo není s námi, ten není proti nám
Roste vliv středně velkých mocností, jejichž občané si na rozdíl od většiny Evropanů a Američanů myslí, že svět se ubírá správným směrem
Planeta Země je dost velká na to, aby uspěly obě naše země,“ řekl minulý týden čínský prezident Si Ťin-pching v San Francisku, kde se setkal se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Oba státníci se snažili tlumit americko-čínské napětí minulých let a dohodli se například na zřízení kanálu přímé komunikace mezi armádami obou velmocí. Měl by zabránit tomu, aby nějaká nehoda – například srážka letadel nebo plavidel ve východní Asii – nepřerostla do většího konfliktu.
Vztahy USA s Čínou jsou nepochybně nejdůležitější osou mezinárodní politiky 21. století, jejich ozbrojený konflikt pak největší planetární hrozbou. Velmocenská rivalita a vysoká diplomacie mezi Pekingem a Washingtonem vyvolávají déjà vu studené války, tedy světa rozděleného do dvou táborů, tentokráte západního a čínského (případně čínsko-ruského). Dnešní realita je ale jiná, a to nejen kvůli nebývale husté provázanosti západní a čínské ekonomiky, kterou nelze v praxi snadno rozetnout.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
