Opuštěná Arménie se po ztrátě Karabachu odvrací od Ruska
Největší gesto podpory přišlo z Francie. (Premiér Arménie Nikol Pašinjan s Emmanuelem Macronem, 5. října 2023 v Granadě)
Pokud by ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Arménie, tamní policisté by ho zatkli a předali do rukou Mezinárodního trestního soudu. Parlament v Jerevanu totiž minulý týden rozhodl o tom, že se země připojí k haagskému soudu, který stíhá vládce Kremlu za válečné zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Z Putinova pohledu jistě nejde o rozhodnutí, které by ho muselo obzvlášť znepokojovat, ale pro Arménii jde o významný krok, který byl ještě nedávno nemyslitelný. Pro malou zemi na Kavkaze vklíněnou mezi Ázerbájdžán a Turecko byla Moskva v uplynulých třech dekádách hlavním spojencem a zárukou bezpečnosti. Během bleskové zářijové války s Ázerbájdžánem se však Arménie přesvědčila, že už to neplatí: za nečinného přihlížení Ruska přišla o území Náhorního Karabachu.
„Ruské záruky jsou nefunkční, nedokázaly zajistit arménskou bezpečnost,“ řekl premiér Nikol Pašinjan poté, co Ázerbájdžán při ofenzivě trvající pouhých 24 hodin dobyl sporné území, které si nárokují obě země, ale posledních třicet let ho ovládala Arménie. A ze ztráty území a vyhnání více než sta tisíc obyvatel obvinil kromě Baku také přítomné ruské mírové jednotky, jež anexi odmítly zabránit.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
