Kromě navrhovaného snížení rozpočtu na vědu o 11 procent plánuje vláda v rámci všeobecného šetření i další úsporný krok: pomocí přílepku k návrhu konsolidačního balíčku, k jehož projednávání se má parlament vrátit v září, chce prosadit novelu zákona o veřejných výzkumných institucích – a s ní i změnu způsobu, jakým je část vědy řízena. Umožnilo by jí to snáze rušit neefektivní vědecké ústavy. Panují ale obavy, že se přílepek stane trojským koněm, kvůli němuž část vědců přijde o nezávislost.
Jádrem navrhované novely je možnost, aby zřizovatelé (ministerstva, kraje, obce nebo Akademie věd ČR) mohli odvolat ředitele vědeckého ústavu bez souhlasu rady, tedy jakési samosprávy daného pracoviště. A také aby zřizovatel mohl ústav zrušit nebo sloučit s jiným. V české vědě se přitom již po desetiletí traduje, že černou dírou na peníze jsou takzvané rezortní výzkumné ústavy pod jednotlivými ministerstvy, třeba různá centra výzkumu pod ministerstvy průmyslu a zemědělství. Pokud by novela prošla, ministerstvo by mohlo snadno zrušit neefektivní pracoviště, která neprodukují ani průměrné vědecké výsledky.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
