Emmanuel Macron plní, co Francouzům slíbil v kampani před loňskými prezidentskými volbami. Jeho vláda minulý týden zveřejnila hlavní kontury ohlášené důchodové reformy – konkrétně navrhla prodloužení odchodu do penze o dva roky, na 64 let.
Taková změna je nepříjemná pro zaměstnance všude na světě, Francouzi ji ale považují za popření sociálního pokroku, který si vydobyly generace před nimi. Proti prodloužení nutných odpracovaných let postupně o tři měsíce za rok, aby se do konce dekády dosáhlo zmíněné hranice 64 let, ohlásily protest všechny hlavní odborové svazy ve Francii. První stávku oznámily na 19. ledna.
Francouzská premiérka Élisabeth Borne zdůvodnila penzijní reformu ekonomickou nutností. „Francie vydává na důchody zdaleka nejvíce z vyspělých států a věk odchodu do důchodu je zároveň jeden z nejnižších ze zemí OECD,“ řekla při představování změn; česká hranice odchodu do důchodu je pro srovnání 65 let. Odboráři a profesní cechy si navíc v minulosti vydobyli různé výjimky, takže průměrný francouzský zaměstnanec odchází do penze reálně už záhy po 61. narozeninách. Nastíněným plánem a dalšími kroky si chce francouzská vláda zajistit, že bude mít důchodové příjmy a výdaje v rovnováze – v roce 2030 by mělo být ve Francii o více než 300 tisíc daňových poplatníků více než bez reformy.
Ve francouzském Národním shromáždění nemá Macronova strana většinu, zajistila si ale podporu pravicové opozice a návrh by tak měl na parlamentní půdě projít (debata…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
